Pojištění obytných domů v roce 2025 zažívá výrazný cenový šok. „Mnoho pojišťoven ve smlouvách na bydlení navýšilo na začátku roku 2025 své pojistné nad rámec obvyklých úprav indexu,“ upozornil Dennis Wittkamp, specializovaný koordinátor pro neživotní pojištění ve společnosti Assekurata Assekuranz Rating-Agentur GmbH.
Toto zjištění potvrzuje průzkum brokera z poolu Invers Versicherungs-Vermittlungs GmbH. Zatímco pojišťovny po standardní úpravě indexu obecně zvyšují pojistné o 2,5 %, dodatečné zdražení u téměř 30 pojišťoven obytných objektů dosahuje v průměru 13,6 %. Na svém vrcholu se pojistné za domy zvýší dokonce o 40 %.
Důvodem je jasný tlak na ziskovost. Pojišťovny se snaží, aby segment byl znovu dlouhodobě rentabilní a v plusu. Stabilizační prostředky z rezerv na výkyvy jsou již na celém trhu dostupné jen v omezené míře, zejména v silně zatíženém segmentu bydlení a pojištění motorových vozidel.
Povinné pojištění proti živlům mění pravidla hry
Připravované zavedení povinného pojištění proti přírodním živlům pravděpodobně povede k zásadním změnám v ochraně budov, odhaduje společnost Assekurata. V koaliční smlouvě “Odpovědnost za Německo” ze dne 5. května 2025 se uvádí klíčové rozhodnutí: „Zavádíme opatření, že pojištění obytných budov bude nabízeno pouze s pojištěním živelních rizik u nových smluv, a ve stávajícím kmeni smluv budou všechny pojistné smlouvy o obytných budovách ke klíčovému datu rozšířeny o pojištění živelních rizik.“
Plány počítají i se státní podporou zajištění krytí prostřednictvím zajistného fondu pro škody z živelních rizik, přičemž pojistné podmínky budou do značné míry regulovány. Podle Wittkampa je sice tento signál “pozitivní” pro ochranu před přírodními katastrofami v celém odvětví, jeho implementace však zůstává složitá. „Výzvou je otázka, jak mohou pojišťovny v dlouhodobém horizontu nabízet dostupné pojistné odpovídající riziku. Povinnost pojistit úplně všechny stavby by mohla průmysl zahltit.”
Klimatické výstřelky dramaticky zvyšují náklady
Celé neživotní pojištění je podle expertů Assekuraty stále více zatíženo přírodními katastrofami. V roce 2024 musely pojišťovny vyplatit kompenzace za škody ze živlů ve výši 5,5 miliardy EUR. „Ve srovnání s historickým průměrem škod, který se od poloviny 70. let pohybuje kolem 4,5 miliardy EUR, jsou zde důsledky změny klimatu jasně patrné,“ zdůrazňuje Dr. Reiner Will, generální ředitel společnosti Assekurata. Pojišťovny se musí připravit na častější a nákladnější ztráty z extrémních povětrnostních jevů, a to prakticky trvale.
Celkově byla pojistná plnění vyplacená v celém odvětví v roce 2024 opět na historickém maximu ve výši 70,3 miliardy EUR. Dennis Wittkamp z Assekuraty varuje před dalším vývojem: „Pokud bude takový vývoj pokračovat, mohly by se výdaje na pojistné události do konce desetiletí zvýšit na více než 85 miliard EUR.“
Mírné světlo na konci tunelu v autopojištění
Přestože se německému pojišťovnictví podařilo v roce 2024 dosáhnout pojistně-technického zisku z upisování rizik ve výši 1,9 miliardy EUR, Assekurata očekává v budoucnu další úpravy pojistného, zejména v divizích obytných domů a motorových vozidel.
V pojištění motorových vozidel by však konkurence mohla opět nabrat tempo již na konci roku 2025. Výrazné úpravy pojistného v roce 2024 se již pozitivně projevily a přivedly některé poskytovatele zpět do ziskové zóny. V průběhu roku 2025 se to pravděpodobně podaří mnohým dalším hráčům. Expert Will k tomu dodává: „Konkurence v motorových vozidlech, a tedy i přechody mezi pojišťovnami podle výše pojistného pokračuje beze změn.“
Inflace pojistných událostí jako trvalá výzva
Podle názoru zástupců Assekuraty budou nadcházející roky i nadále představovat řadu výzev pro německé neživotní pojišťovny. Ratingový dům identifikuje inflaci pojistných událostí jako klíčový faktor, který bude zaměstnávat odvětví v aktuálním finančním roce i v dalších letech.
„Z dnešního pohledu bude rok 2025 opět rokem se spíše slabšími zisky, a to bez ohledu na dopady možných přírodních rizik,“ je si jistý Wittkamp. Zprostředkovatelé by proto měli nadcházející vývoj využít jako impuls již dnes a převést své portfolio pojistných smluv na ochranu před přírodními živly, případně využít konkurenci ke změně pojišťovny.
Německý pojišťovací trh tak čelí trojité výzvě: vysoké inflaci nákladů na opravy, rostoucím škodám z klimatických změn a regulatorním tlakům na rozšíření krytí. Otázkou zůstává, jak dlouho dokáže německá ekonomika absorbovat tyto rostoucí náklady, aniž by to výrazně neovlivnilo dostupnost pojistné ochrany pro běžné občany.