Obecnámíra nezaměstnanostidosáhla v květnu2025úrovně 2,8 %, což byla obdobná hodnota jako v květnu předchozíhoroku(vizČSÚ). Na konci června2025činilpočet uchazečů o zaměstnáníregistrovaných naÚřadech prácevíce než 315 tis. osob. Počet registrovaných nezaměstnaných tak oproti stejnému období předchozíhorokuvzrostltéměř o 43 tis. osob. Zároveň v letošním roce nepozorujeme sezónní pokles počtu uchazečů, který nastával v předchozích letech v jarních a letních měsících (vizMPSV). Tento vývoj tak jde do jisté míry ruku v ruce s pociťovanými obavami zestranyčeské veřejnosti.

Jak se v této situaci změnily obavy Čechů a Češek v produktivním věku z nezaměstnanosti? Podle výsledků červnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti 42 % osob, přičemž necelá polovina z nich vyjádřila silné obavy. Postoje obyvatel ČR k nezaměstnanosti odpovídají do velké míry aktuálnímu socio-ekonomickému vývoji na národní i globální úrovni. Mezi lidmi v ČR tak stále rezonují pesimistické scénáře týkající se vývoje na trhu práce, nicméně míra obav zaznamenaná v červnu 2025 je v historickém srovnání stále na jedné z nejnižších úrovní. Tento výsledek však v žádném případě neznamená, že bychom měli rezignovat na snahy směřující ke snižování nezaměstnanosti.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(podíl odpovědí „Určitě ano“ + „Spíše ano“)

* V tomto roce nebyl údaj zjišťován.

zdroj: STEM, Trendy 1993-2025

Nezaměstnanosti se mnohem častěji obávají lidé, kteří jsou podle svého subjektivního názoru špatně zajištění nebo chudí. V nejhůře zajištěné skupině obyvatel se nezaměstnanosti obává 66 %, což je o 7 p.b. více než v předchozím roce (59 % osob v květnu 2025). Obavy se začaly mírně zvyšovat i mezi dobře zajištěnými osobami. Zatímco v roce 2025 se nezaměstnanosti obávalo 20 % osob v produktivním věku, v červnu 2025 to bylo již 26 %. Zároveň se zvyšuje intenzita obav (podíl odpovědí „Určitě ano“).

Výsledky červnového průzkumu TRENDY neziskového ústavu STEM dále ukazují, že se nezaměstnanosti začali obávat mnohem více lidé v nejmladší věkové skupině (18-29 let). Každý druhý dospělý do 30 let věku se obává ztráty zaměstnání. Druhou skupinou, která vyjadřuje silnější obavy z nezaměstnanosti, jsou lidé v předdůchodovém věku (45-59letí). V této věkové skupině se ale jedná o výsledek, který je v čase víceméně stabilní a souvisí do velké míry i s postavením osob ve vyšším věku na českém trhu práce. Z obrázku je zároveň jasně patrné, že s blížícím se odchodem do důchodu obavy z nezaměstnanosti prudce klesají.

Nezaměstnanost je jednou ze stigmatizujících životních událostí, a proto bylo v červnovém průzkumu TRENDY zjišťováno, co by byli lidé ochotni udělat pro minimalizaci dopadů případné nezaměstnanosti. Výzkum STEM ukazuje, že zhruba polovina (54 %) obyvatel ČR v produktivním věku by byla ochotna pracovat za nižší mzdu. Podíl osob ochotných pracovat za nižší mzdu dosáhl de facto nejnižší historické úrovně, neboť např. v květnu 2020 (tzn. na počátku pandemie COVID-19) činil tento podíl 73 % osob a v době poslední ekonomické recese (cca 2008–2014) osciloval kolem 80 % osob. Enormní růst cen v poslední době tak s nejvyšší pravděpodobností omezuje u řady osob možnost akceptovat nižší mzdu.

Druhou možností, jak řešit případnou nezaměstnanost, je přestěhování za prací. Ochota přestěhovat se za prací do jiného kraje je v ČR obecně na nižší úrovni – tuto variantu by zvažovala přibližně třetina (36 %) respondentů. Další možností je změna kvalifikace anebo práce v jiném oboru – tuto možnost by zvažovalo 88 % osob. Výzkum TRENDY tak jasně ukazuje, že pro většinu Čechů a Češek je přijatelnější změna profese než stěhování za prací.

Česká republika se dlouhodobě vyznačuje rigidním trhem práce, což souvisí i s výše uvedenými aspekty. Problematika uplatnění vybraných skupin osob na trhu práce je však mnohem komplexnější. Pro osoby nastupující na trh práce po mateřské či rodičovské dovolené je tak v 70 % případů klíčová vhodně nastavená pracovní doba, lidé se zdravotním omezením preferují častěji pracoviště blíže k domovu. Slaďování nabídky a poptávky po práci tak může být problematické v místech s horší dopravní dostupností. Pokud nejsou lidé zároveň ochotni migrovat za prací, může být v některých případech situace de facto neřešitelná. Pro nadpoloviční část české populace je ale práce důležitou součástí života a identity. Některé rigidní prvky českého trhu práce by měla zmírnit flexibilní novela zákoníku práce. Změnou zákona ale práce na zvyšování pružnosti českého trhu práce nekončí, spíše začíná.

Co by byli lidé v ČR ochotni udělat v případě, kdy by jim hrozila ztráta zaměstnání?³

(podíl kladných odpovědí, populace bez důchodců)

* V tomto roce nebyl údaj zjišťován.

Zdroj: STEM, Trendy 2001-2025

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 12.-22. června 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 059 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data ze starších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku větším než 1 000 respondentů. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.