Vcelku příznivádatazamerické ekonomiky, kdy se zatímmíra nezaměstnanostivýrazně nezvyšuje ainflacezůstává nízká, vedou k uklidnění na trzích. Stejným
směrem působí i (Trumpem) oznámená dohoda meziUSAaČínouo vzájemnémzahraničním obchodu. Ta se
ještě musí podepsat oběmaprezidenty.

Americká cla na dovozy z Číny by měla být 55 %. Z této
hodnoty je 25 % clo, které bylo schváleno ještě před
Trumpovým nástupem, 20 % je clo kvůli fentanylu a 10 %
reciproční clo. Teda za Trumpem jde 30 %.

Trhy nyní vyhodnocují americko-čínskoudohodu. A také
další informace. Jednak včera opět Trump hrozil
uvalením dalších cel, jednak mluvil také oEUv tom
smyslu, že současný odklad může být prodloužen, ale
nebude to třeba.

Zatím je na trzích celkem klid (což se může změnit dnes
v souvislosti s izraelských útokem na Írán). Nicméně když
vezmu čistě americkou ekonomiku, tak obavy trhů ze
zhoršení makro vývoje se výrazně zmírnily.
Pravděpodobným důvodem jsou částečně vcelku
příznivá makro data, částečně pravděpodobně víra trhů,
že Trump vždycky otočí, když se začne zhoršovat situace
v americké ekonomice.

Jenže vzhledem k předzásobení, nejistotám a zpožděním
mezi jednotlivými makro veličinami se zatím cla výrazněji
v cenách projevit příliš nemohla. Uvidíme v létě a na
podzim. Navíc Fed drží sazby na vysoké úrovni, což
přispěje k dalšímu ochlazení makro vývoje.

A pak co se týče dohody USA-Čína, podle mě to není
výraznější důvod k lepšímu pohledu na americkou
ekonomiku. Trump uvalil celkově na Čínu dodatečné 30%
clo, což se projeví v peněženkách amerických
domácností a povede ke snížení spotřeby. A spotřeba
domácností tvoři v USA zhruba 70 % HDP.

Negativní vliv na spotřebu se může Trump snažit
kompenzovat nižším zdaněním, které implikuje jeho „big
beautiful bill“. Jenže v něm je také významné snížení
sociálních výdajů a výdajů na Medicaid, což bude
dopadat na (pravděpodobně) milióny Američanů
s nízkými příjmy. Což je další negativní šok do spotřeby.

A když si k tomu přidám, že Trump a jeho administrativa
nemají zrovna kladný přístup k dlouhodobé udržitelnosti
veřejných financí nebo k roli dolaru jako rezervní měny
(což přispívá k nižším výnosům amerických státních
dluhopisů), nevychází mi z toho úplně příznivý střednědobý pohled na americkou ekonomiku. Navíc
v novém „velkém krásném zákoně“ je zdanění
zahraničních investorů. To může vést k dalšímu odlivu
kapitálu z USA, dalšímu oslabení dolaru či růstu výnosů
na amerických státních dluhopisech, a to včetně rizikové
prémie.

Je téměř jisté, že Trumpova hospodářská politika vejde
do učebnic makroekonomie, jen pravděpodobně ne
v úplně příznivém vyznění. Na druhou stranu je to šance
pro Evropu, aby téhle situace využila.
Ale je možné, že po mid-terms volbách v 11/2026 dojde
k otočení kurzu, a na to může stále část investorů
spoléhat.



Jiří Polanský