V Jihočeském kraji žilo podle předběžných výsledků k 31. březnu 2025 celkem 651 555 obyvatel, z tohoto počtu bylo 330 334 žen, tedy 50,7 %. Proti stavu na začátku roku se počet obyvatel snížil o 1 672 osob. Toto snížení bylo ovlivněno zápornou migrací (-883 osob) a také zápornou přirozenou měnou (-789 osob).
Tab. 1 Počet obyvatel v Jihočeském kraji a jeho okresech k 31. březnu 2025
Sňatečnost byla v Jihočeském kraji nižší než ve stejném období minulého roku (0,9 ‰) a byla nižší než průměr za celou republiku (1,1 ‰). V mezikrajském srovnání měla s dalšími třemi kraji nejnižší hodnotu. Nejvyšší hodnota sňatečnosti byla zaznamenána v hlavním městě Praze (1,4 ‰).
Celkem bylo v 1. čtvrtletí 2025 v Jihočeském kraji uzavřeno 150 sňatků, což je o 44 méně než před rokem. Z celkového počtu sňatků bylo v kraji uzavřeno 47,3 % sňatků, kdy oba snoubenci byli svobodní. Pro dalších 62,0 % ženichů a 54,7 % nevěst se jednalo o první sňatek, kdy jejich partneři již měli tuto zkušenost za sebou. V kraji byla nejvyšší sňatečnost zaznamenána v okrese Písek (1,1 ‰), nejnižší v okresech Jindřichův Hradec a Strakonice (0,8 ‰). V podrobnějším členění byla sňatečnost největší na území SO ORP Vodňany (2,6 ‰), naopak nejmenší na Dačicku (0,2 ‰).
V 1. čtvrtletí 2025 bylo v kraji rozvedeno celkem 309 manželství, což je o 17 rozvodů více než ve stejném období minulého roku. Rozvodovost v kraji s hodnotou 1,9 ‰ byla nepatrně vyšší než republikový průměr (1,8 ‰). V rámci mezikrajského srovnání byla na páté nejvyšší pozici. V kraji byla rozvodovost nejvyšší v okrese Písek (2,4 ‰), naopak nejnižší v okrese Tábor (1,4 ‰). V územním detailu se nejméně lidé rozváděli v SO ORP Trhové Sviny (0,8 ‰), nejvíce na Vodňansku (2,9 ‰).
Z celkového počtu rozvodů v Jihočeském kraji bylo rozvedeno 174 manželství s nezletilými dětmi. Z těchto rozvedených manželství se jednalo v 43,1 % o ukončené manželství s jedním nezletilým dítětem a v 44,8 % se dvěma nezletilými dětmi. Bylo rozvedeno také 21 manželství se 3 a více nezletilými dětmi. Pro 81,6 % mužů a 79,9 % žen se jednalo o první ukončení manželství.
Živě se v kraji narodilo 1 120 dětí, z toho 552 chlapců. Proti stejnému období minulého roku to bylo o 122 dětí méně. Celková porodnost (v přepočtu na 1 000 obyvatel) byla v 1. čtvrtletí 2025 v Jihočeském kraji vyšší než průměr Česka, který činil 6,7 ‰. S relativní hodnotou porodnosti 7,0 ‰ se Jihočeský kraj zařadil na třetí místo mezi kraji.
Pokles porodnosti byl zaznamenán ve všech krajích Česka, kromě Karlovarského kraje. Nejvyšší porodnost byla zjištěna v Kraji Vysočina (7,3 ‰), nejnižší v Karlovarském kraji (6,2 ‰) a to i přes mírné meziroční zvýšení. V rámci kraje byla nejvyšší porodnost v okrese Tábor (7,5 ‰), nejnižší v okrese Český Krumlov (6,4 ‰). V územním detailu byla porodnost nejvyšší v SO ORP Týn nad Vltavou (9,2 ‰), nejnižší ve správním obvodě s rozšířenou působností Blatná (3,5 ‰).
Jako prvorozené se narodilo 47,5 % dětí, druhorozených bylo 38,9 % a zbylých 13,6 % připadalo na děti, které se narodily jako třetí a další v pořadí. Podíl dětí narozených mimo manželství byl vyšší než ve stejném období minulého roku a dosáhl hodnoty 50,6 %. Nejméně dětí, které se narodily mimo uzavřené manželství, bylo v okrese Tábor (46,4 %), nejvíce v okrese Český Krumlov (56,7 %).
Graf 1 Pohyb obyvatel v Jihočeském kraji v 1. čtvrtletí 2024 a 1. čtvrtletí 2025
V 1. čtvrtletí 2025 v kraji zemřelo 1 909 osob (z toho 1 017 mužů), to je o 57 více než před rokem. Nejvyšší podíl zemřelých byl ve věkové skupině 80–89 let. Celková úmrtnost (11,9 ‰) byla v kraji vyšší než republikový průměr (11,4 ‰) a měla šestou nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání. V relativním vyjádření lidé nejméně umírali v okrese České Budějovice (10,3 ‰), naopak nejvyšší úmrtnost byla v okrese Písek (13,9 ‰). V rámci SO ORP kraje byla nejnižší úmrtnost v SO ORP Týn nad Vltavou (8,9 ‰), nejvyšší v SO ORP Třeboň (14,6 ‰).
Kojenecká úmrtnost v kraji (3,6 ‰) byla nižší než v 1. čtvrtletí 2024, ale měla vyšší hodnotu než republikový průměr (2,8 ‰).
Podstatně menší počet živě narozených dětí než zemřelých osob snížil během čtvrtletí počet obyvatel kraje o 789 osob. Přirozená měna byla v záporných hodnotách ve všech krajích. V Jihočeském kraji činil přirozený úbytek v přepočtu na tisíc obyvatel –4,9 ‰ a byl vyšší než průměr Česka (-4,7 ‰).
Také ve všech okresech kraje byl v 1. čtvrtletí 2025 zaznamenán přirozený úbytek obyvatelstva, nejvyšší záporné hodnoty dosáhl v okrese Písek (-7,3 ‰) a nejnižší v okrese České Budějovice (-3,2 ‰), kde v SO ORP Týn nad Vltavou, byl jako v jediném jihočeském správním obvodě zaznamenán mírný přirozený přírůstek (0,3 ‰). V ostatních správních obvodech s rozšířenou působností byly zjištěny úbytky obyvatel způsobené zápornou přirozenou měnou. Nejvyšší záporná hodnota byla zjištěna v SO ORP Blatná (-8,8 ‰).
V 1. čtvrtletí 2025 se do Jihočeského kraje přistěhovalo 2 484 osob , naopak 3 367 osob se z kraje odstěhovalo, migrace tedy byla v záporných hodnotách (-883 osob). Záporná migrační salda byla zaznamenána ve všech krajích Česka. V relativním přepočtu (na 1 000 obyvatel středního stavu) to bylo nejvíce v Plzeňském kraji (-17,2 ‰), nejméně ve Středočeském kraji (-2,0 ‰).
Z ciziny se do Jihočeského kraje přistěhovalo 957 osob. Do ciziny se odstěhovalo celkem 2 025 osob. Ú bytek obyvatel v důsledku zahraničního stěhování byl způsoben vysokým počtem osob, kterým skončila platnost pobytu v Česku, a kterým ke konci března vypršela udělená mezinárodní ochrana.
Záporné saldo stěhování zaznamenaly také všechny okresy Jihočeského kraje. Největší relativní migrační úbytek byl zaznamenán v okrese Písek (-15,4 ‰). Migrační přírůstek byl v územním detailu zaznamenán pouze v SO ORP Trhové Sviny (+4,3 ‰), v ostatních SO ORP byl v záporných hodnotách, nejvíce se lidé stěhovali z Písecka (-19,0 ‰).
Mezi obcemi uvnitř kraje se přestěhovalo 4 034 osob (tzv. vnitřní stěhování).
Graf 2 Pohyb obyvatel v okresech Jihočeského kraje v 1. čtvrtletí 2025
