Jan Berka

06:03 11. března 2025

Pamatujete si srpen 2024? Tehdy si trhy prošly na tu dobu poměrně nezvyklou korekcí. Stála za ní kombinace několika faktorů, od nad očekávání horších amerických dat z trhu práce přes zklamání z výsledků několika velkých techů až po rostoucí japonské sazby přispívající k deleveragingu z carry trade, kde jedna strana byla japonský jen a druhá americká aktiva.

Tehdejší výprodej byl kratší a slabší. Za tím aktuálním, který ještě vůbec nemusel dosáhnout svého dna, stojí více faktorů, z toho některé jsou trhem považovány za „vážnější“.

Výčet důvodů, proč vidíme pokles amerických akcií tak, je z mého pohledu následující:

1. Americká ekonomika dlouho pozitivně překvapovala. Začátek letoška byl opačný, zejména v oblasti spotřeby, která je dlouhodobým tahounem růstu. Zhoršila se i spotřebitelská nálada.
2. Inflační lednové překvapení u vyšší spotřebitelské inflace doplněné nárůstem spotřebitelských inflačních očekávání. V kombinace s bodem jedna vzniká riziko stagflačního prostředí.
3. Rizikem je rychlejší uvolnění na americkém trhu práce. Téměř 90 % všech nově vytvořených pracovních míst v posledních dvou let spadalo pod federální vládu, volnočasový sektor a pohostinství, zdravotnictví a vzdělávání. Taková koncentrace, navíc spíše u nízkopříjmových pracovních míst, je nebezpečná. Rychlé propouštění, například ve státním sektoru, může mít dopady do vyšší míry nezaměstnanosti, a celkově horšího vnímání americké ekonomické kondice.
4. Stagflační prostředí je pro centrální banku ten nejhorší scénář. Z pohledu fiskální politiky, u které se mluví o „detoxu“, se příliš podpory pravděpodobně nedočkáme. To vše musíme aplikovat v prostředí, kdy trh od Trumpa původně očekával mnohem větší důraz na fiskál než od Harrisové.
5. Trumpova politika vnáší na trh a do ekonomiky nejistotu, zejména s ohledem jeho aplikaci obchodních cel. Obchodní válka = nejistota negativně zasahující firmy, a nakonec i spotřebitele. A ani trh není s nejistotou žádný velký kamarád.
6. Pozitivní opatření Trumpovy politiky jako otázka daní a deregulace zaberou více času. Trump jde evidentně opačnou cestou než během prvního prezidentství, kdy nejprve řešil domácí záležitosti, a až poté vnější, včetně cel.
7. Evropa se stala větším lákadlem. Podle plánu by se měla ozbrojit a dodat do ekonomiky tolik potřebné investice. Jen nezapomínejme, že schvalování oněch investic nemusí být rychlé. To samé pak platí při jejich realizaci. Zde se bavíme spíše až o příštím roku, navíc s velkou otázkou síly podpory ekonomiky (např. obrana vs. infrastruktura). To vše v prostředí trvajících nejistot s trvajícím potenciálem zhoršení aktuální nálady.
8. Rychlé a silné oslabení dolaru není pro zahraniční kapitál v amerických aktivech potěšující okolností.

Vše zmíněné od zhoršení spotřebitelské nálady, u níž víme, že americkou spotřebu táhly nejbohatší pod vlivem efektu bohatství, až po nejistotu citelně zhoršující se tržní nálady napojené především na obchodní válku je rizikem poklesu amerických sazeb. Trh už toto riziko vnímá a zaceňuje. Dokonce i přesto, že cla jsou vnímána proinflačně.

Zde to vypadá, že ona proinflačnost je v záři rizika zpomalující ekonomiky až na druhém místě. Ostatně výrazně oslabená agregátní poptávka by se vedle růstu projevila i v nižší inflaci, a trh to ví.

Zdroj: Bloomberg, Reuters

investice
Investice Akcie
Trhy Akcie
Trhy Přehled