Jaký byl důvod vzniku knihy?
Za všechno může nový zákon 30/2024 o povinném ručení. Ten přinesl novou definici motorového vozidla, pro které musí být uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zatímco dříve prakticky platilo, že množina vozidel s povinnou registrací se rovnala množině vozidel s povinností pojištění odpovědnosti, nová definice vše změnila.
Nově i některá vozidla bez povinnosti registrace a registrační značky musí mít povinné ručení, pokud splní požadavky zákona: rychlost nad 25 km/h nebo rychlost nad 14 km/h a zároveň váha nad 25 kg. Když ale pojišťovny a finanční poradci začali zjišťovat podrobnosti, objevila se celá řada otázek.
Zákon ale podmínky pojištění stanovuje jasně…
Ano, zákon jasně říká, která vozidla musí mít povinné ručení a která nemusí, například invalidní vozíky a elektrokola. Problém ale nastává v okamžiku, kdy se klient zeptá: když s touto koloběžku způsobím škodu na silnici, zaplatí za mne pojišťovna škodu? Pojišťovna v okamžiku škody bude zkoumat, zda koloběžka byla schválena k provozu na veřejných komunikacích.
V tom okamžiku se ukázalo, jaká v Česku panuje neznalost předpisů ohledně provozu malých elektrických vozidel. Tak třeba koloběžky s rychlostí vyšší než 25 km/h již nejsou považovány za stejný dopravní prostředek jako jízdní kola, ale musí splnit požadavky pro vozidla kategorie L nebo Z. A ještě v červnu žádná koloběžka nesplňovala tyto požadavky, a tedy provoz všech koloběžek s rychlostí nad 25 km/h po silnici byl a je nelegální.
Jakým všem vozidlům a vozítkům se kniha věnuje?
Naším cílem bylo pokrýt prakticky všechna vozidla, která nepodléhají registraci nebo o kterých si to jejich majitelé myslí. Největší část knihy – 9 kapitol – je věnována koloběžkám. Zde někteří výrobci a dovozci v minulosti zcela ignorovali platné zákony, prodávali a prodávají koloběžky nesplňující požadavky pro legální provoz na silnicích.
Podobně velký prostor je věnován i kolům a elektrokolům. Zde je však situace zcela odlišná. Prakticky všichni výrobci respektují nastavená pravidla a nabízí elektrokola typu pedelec, která nemusí mít povinné ručení a lze je provozovat za stejných podmínek jako běžné jízdní kolo. A bohužel díky tomu, že v Česku není povolena jízda rychlých elektrokol speed-pedelec na cyklostezkách, je oficiální dovoz kol s rychlostí do 45 km/h do Česka nulový.
Zbylých 12 kapitol je věnováno elektromotorkám, jednokolkám a podobným samovyvažujícím dopravníkům, skateboardům a longboardům, invalidním a seniorským vozíkům. Nezapomněli jsme ani na majitele golfových vozíků a jezdce na kolečkových bruslích.
Hodně se mluví o různých podmínkách pro provoz malých elektrických vozidel v Česku a v zahraničí. Je i tato oblast součástí knihy?
Ano, ale vzhledem k rozsahu knihy omezeně. Alespoň pro sousední země (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko) jsme zařadili základní přehled pravidel pro elektrokoloběžky a elektrokola. Vždy však doporučuji si před cestou zjistit aktuální podmínky.
Například podmínky pro provoz elektrokoloběžek v Německu jsou tak přísná, že rakouská ÖAMTC doporučuje si vlastní elektrokoloběžku na dovolenou do Německa nebrat a raději si půjčit legální na místě. Důvodem je nutnost povinného ručení a třeba i existující databáze koloběžek splňující podmínky německého nařízení „Elektrokleinstfahrzeuge-Verordnung“.
Poslední otázka je jednoduchá, kde lze knihu získat?
Stejně jako všechny další knihy z edice „30 tipů“ lze knihu zdarma stáhnout na webu 30tipu.cz. https://www.30tipu.cz/ Budeme rádi za připomínky a náměty, které zohledníme v dalším vydání knihy v budoucnu. Již nyní mohu slíbit, že budeme sledovat aktuální kauzy ohledně schválení koloběžky s rychlostí až 80 km/h pro provoz na silnicích a kauzu soudce, který osvobodil opilého řidiče motorky s argumentem, že to byla (zjednodušeno) „jen malá motorka“.