Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje mezi roky 1994 a 2024 vzrostl o 8 let na hodnotu 43,9 let, což jej řadí mezi kraje s vyšším průměrným věkem. Stárnutí obyvatelstva kraje se projevilo nepřetržitým růstem podílu obyvatelstva ve věku 65 let a více. Na konci roku 2024 jich žilo v kraji 255 tisíc osob, což odpovídalo 21,6 % obyvatel kraje. Zastoupení obyvatel ve věku 0 až 14 let se poslední 4 roky snižuje a aktuálně činí 14,7 % z celkového počtu obyvatel kraje. K 31. 12. 2024 jich v kraji pobývalo 174 tisíc, tedy nejméně v novodobé historii.

Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje se mezi roky 1994 a 2024 výrazně změnil. Zatímco v roce 1994 byl průměrný věk obyvatel kraje 35,8 let, v roce 2024 dosáhl 43,9 let. Obyvatelstvo tedy zestárlo o 8 let. Toto stárnutí bylo srovnatelné jak v případě mužů, jejichž průměrný věk se změnil v daném období z 34,3 let na 42,2 let (o 7,9 roku), tak i žen, které v průměru zestárly z 37,4 let na 45,4 let (o 8,0 roku).

V celém Česku činil v roce 2024 průměrný věk obyvatel 43,1 let. Populace Moravskoslezského kraje byla mezi kraji v průměru čtvrtá nejstarší. Krajem průměrně nejmladším byl Středočeský kraj (41,8 let), který těsně následovala Praha (41,9 let), naopak nejstarším Zlínský kraj s průměrným věkem 44,2 let.

Dle předpokladů tvořila největší část obyvatelstva Moravskoslezského kraje, přes 753 tisíc obyvatel, věková skupina 15 až 64 let. Od roku 1994 však počet obyvatel v této věkové skupině poklesl o 136,3 tisíce (o 15,3 %) a především podíl této skupiny na obyvatelstvu celkem klesl z 68,7 % v roce 1994 na 63,7 % v roce 2024. Proti roku 2023 se hodnota podílu nezměnila.

Ještě výraznější změny však zaznamenaly zbývající dvě skupiny obyvatel. Ta mladší ve věku 0 až 14 let početně poklesla o celou třetinu (o 83,6 tisíce osob). Zatímco vloni jich žilo v kraji přes 174 tisíc, což bylo 14,7 % všech obyvatel, v roce 1994 tvořili s počtem 257,9 tisíce podíl 19,9 %. Skupina starších obyvatel kraje, tedy lidí ve věku 65 let a více, se naopak rozrostla o téměř 108 tisíc (nárůst o 73,1 %) a tvořila tak s počtem 255,1 tisíce již 21,6 % všech obyvatel. V roce 1994 přitom činil podíl této skupiny pouze 11,4 % obyvatel kraje.

Na konci roku 2024 činil podíl obyvatel ve věku do 15 let v Moravskoslezském kraji 14,7 %, což byla druhá nejnižší hodnota ze všech krajů Česka, a proti republikovému průměru byl nižší o 0,8 procentního bodu. Menší zastoupení juniorů měl pouze Karlovarský kraj se 14,2 %. Naopak nejvíce mladých obyvatel žilo ve Středočeském kraji (17,2 %).

Podíl osob ve věku 15 až 64 let, který dosáhl v kraji hodnoty 63,7 %, byl ve srovnání s celorepublikovým průměrem 63,8 % mírně nižší. Větší podíl obyvatel v této věkové skupině zaznamenalo 5 krajů, nejvíce pak Praha (66,2 %). Naopak nejnižší zastoupení obyvatel v produktivním věku měl Královéhradecký kraj (62,3 %).

Obyvatel ve věku 65 let a více žilo v Moravskoslezském kraji 21,6 %, což bylo nad republikovým průměrem (20,7 %). Relativně největší skupina těchto obyvatel žila v Královéhradeckém kraji (22,7 %), naopak nejmenší zastoupení starších občanů měli v Praze (18,4 %) a ve Středočeském kraji (18,8 %).

Pro vzájemné srovnání věkových skupin obyvatel lze využít indexy, např. stáří či ekonomické závislosti. Hodnota indexu stáří (podíl obyvatel ve věku 65 let a více na 100 obyvatel ve věku 0 až 14 let) od roku 1994 každoročně rostla z 57,1 na 146,4 v roce 2024. Tedy zatímco v roce 1994 připadla na jednoho mladšího patnácti let pouze polovina obyvatele staršího 64 let, v roce 2024 už to bylo skoro 1,5 osoby. Hodnota indexu stáří byla sice nadprůměrná ve srovnání s celorepublikovým průměrem (133,4), ale zdaleka ne nejvyšší. Tou byla hodnota 152,0 v Karlovarském kraji, naopak nejnižší úrovně 109,4 dosáhla ve Středočeském kraji, což ukazuje na vyrovnaný počet nejmladších a nejstarších obyvatel.

Index ekonomické závislosti (podíl obyvatel ve věku 0 až 19 let a ve věku 65 let a více na 100 obyvatel ve věku 20 až 64 let ) prodělal v letech 1994 až 2024 změnu podstatně menší a rovněž jeho vývoj byl na rozdíl od indexu stáří odlišný. Mezi hraničními roky vzrostl z 66,3 na 71,9, přičemž v počátečním období klesal až k minimu 54,5, kterého dosáhl v letech 2004 až 2007. V následujících letech vykazoval index rostoucí trend až k maximu 71,9 v roce 2024. V roce 2024 to byla mezi kraji pátá nejnižší hodnota. Vůbec nejnižší hodnota ukazatele byla zaznamenána v Praze (64,7). Na druhé straně žebříčku se umístil Královéhradecký kraj, kde hodnota indexu závislosti dosáhla 77,0.

Mezi okresy Moravskoslezského kraje dosáhli nejvyššího průměrného věku obyvatelé okresu Bruntál 44,8 let (muži 43,2 let, ženy 46,4 let), naopak okresem s nejmladší populací byl Nový Jičín s průměrným věkem 43,2 let (muži 41,7 let, ženy 44,7 let). Ve všech okresech Moravskoslezského kraje nabýval průměrný věk populace vyšších hodnot, než činil celorepublikový průměr (celkem 43,1 let, muži 41,6 let, ženy 44,5 let). Okresy Karviná a Ostrava-město vykázaly největší rozdíl průměrných věků mužů a žen, a to 3,5 roku, přičemž celorepublikový průměr činil 2,8 roku.

V roce 2024 byla početně nejmenší obcí v Moravskoslezském kraji se 66 obyvateli Nová Pláň v okrese Bruntál. Byla tak v kraji jedinou obcí s počtem obyvatel do sta osob. Největšími sídly v kraji byly Ostrava s 283 187 obyvateli, dále Havířov a Opava. Obyvatelé s nejnižším průměrným věkem žili v obci Pazderna (35,5 let), následovala Čermná ve Slezsku (37,4 let) a Horní Domaslavice (37,8 let), naopak nejvyššího průměrného věku dosáhli v Janově (51,9 let), Malé Morávce (48,7 let) a Křišťanovicích (47,8 let). Rozdíl mezi průměrným věkem „nejmladší“ a „nejstarší“ obce v Moravskoslezském kraji činil 16,4 let.