Průměrný věk matek živě narozených dětí v Jihomoravském kraji byl 31,6 roku, otcové narozených dětí měli v průměru 34,6 roku. Od roku 2000 se průměrný věk rodičů v kraji zvýšil o 4,7 roku jak u matek, tak i u otců, nicméně v posledních letech byly tyto změny jen nepatrné. Nejvíce dětí přivedli na svět 31leté ženy s 31letými muži (124 živě narozených dětí). Děti se v uplynulém roce nejčastěji rodily v červnu (870 novorozenců).

V roce 2000 měla matka narozeného dítěte v průměru necelých 27 let. Během následujících deseti let se průměrný věk matek zvýšil na 30 let a v roce 2017 již překročil hranici 31 let. V roce 2024 měla matka narozeného dítěte v průměru 31,6 roku, tj. o 4,7 roku více než v roce 2000.

Velmi podobně se v kraji vyvíjel i průměrný věk matky při narození prvního dítěte. V roce 2000 měla matka v Jihomoravském kraji při porodu prvního dítěte v průměru 25 let, ale v roce 2008 to bylo již o 3 roky více. V roce 2023 věk prvorodičky překročil hranici 30 let a v roce 2024 měla v průměru 30,1 roku, tj. o 5,1 roku více než v roce 2000.

Graf 1 Průměrný věk rodičů živě narozených dětí v Jihomoravském kraji

V roce 2024 se matkám s bydlištěm v Jihomoravském kraji živě narodilo 9 868 dětí, z toho 4 118 dětí se narodilo mimo manželství, tedy matkám svobodným, rozvedeným či vdovám. Podíl 41,7 % narozených mimo manželství meziročně poklesl, došlo také k mírnému snížení počtu narozených dětí bez uvedeného otce. Proti předchozímu roku se jejich počet snížil o 17 na 723, což byla nejnižší hodnota za poslední roky. Například v roce 2010 nebyl uveden otec u 1 237 dětí narozených mimo manželství.

Tab . 1 Živě narozené děti a průměrný věk matky při narození dítěte v Jihomoravském kraji

Lišil se i průměrný věk matek podle rodinného stavu – vdané matky v roce 2024 měly při porodu v průměru 32,1 let a byly o 1,1 roku starší než matky svobodné, rozvedené či vdovy. Nejnižší průměrný věk v minulých letech měly zpravidla matky živě narozených dětí, které se narodily mimo manželství a u nichž nebyl uveden otec. V roce 2024 měly tyto matky v průměru 29,2 roku a proti vdaným matkám byly o 2,9 roku mladší.

Z porovnání zastoupení věkových skupin matek je zřejmé, že v roce 2000 bylo nejvíce matek v kraji ve věku 25 až 29 let a druhou nejpočetnější věkovou skupinou byly matky ve věku 20 až 24 let. V roce 2003 se na druhé místo v četnosti dostala věková skupina 30 až 34 let. Věková skupina 25 až 29 let si prvenství v zastoupení udržela až do roku 2007, nicméně od roku 2008 až dosud jsou nejpočetnější skupinou právě matky ve věku 30 až 34 let. Vzestupný trend je patrný v zastoupení čtyřicetiletých a starších matek. V roce 2000 byla tato skupina zastoupena 0,7 % matek, v roce 2024 již však 4,8 % matek, přičemž meziročně se její podíl zvýšil o 0,4 %.

Tab . 2 Matky živě narozených dětí v Jihomoravském kraji

Zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte doprovázelo i zvyšování průměrného věku otců . Při pohledu na tabulky i graf lze konstatovat, že vývoj průměrného věku v jednotlivých „kategoriích rodičů“ (matka, matka dítěte narozeného v manželství, matka dítěte mimo manželství, otec), byl velmi podobný. Ve sledovaných letech se prakticky zachovávaly i vzájemné odstupy mezi jednotlivými kategoriemi. V roce 2000 měl otec při narození dítěte v průměru 29,9 let a byl o 3,0 roky starší než matka dítěte. V roce 2024 se průměrný věk otce proti roku 2000 zvýšil o 4,7 roku na 34,6 roku. Tříletý věkový odstup od průměrného věku matky se nezměnil. Z tabulky je také zřejmé, že věk otců celkem i v jednotlivých členěních se v posledních 5 letech téměř nezměnil.

Tab. 3 Otcové živě narozených dětí v Jihomoravském kraji

Tak, jak bylo možno uvést věkovou strukturu matek, stejně tak je možno charakterizovat i věkovou skladbu otců dětí (bez dalšího rozlišení). Vzhledem k tomu, že rozmezí věku otců bylo širší, bylo tomuto stavu uzpůsobeno i rozpětí věkových skupin v tabulce 3. Nejpočetnější skupinou otců byla v roce 2000 věková kategorie 25 až 29 let. Převaha počtu otců v tomto věku přetrvávala do roku 2003. Od roku 2004 až dosud je nejčetnější kategorie otců ve věku 30 až 34 let. Podíl otců s věkem 45 let a více se meziročně snížil o 0,9 procentního bodu na 4,7 % (v roce 2000 se podíleli na celkovém počtu 1,6 %).

Grafy 2 a 3 znázorňují věkové rozložení rodičů živě narozených dětí v Jihomoravském kraji v roce 2024. Nejvíce matek živě narozených dětí bylo ve věku 31 let, a to 892. Nejvíce otců, a to 771, bylo ve věku 33 let. Z krajních hodnot věkového spektra je možno uvést nejmladší matku ve věku 13 let (v tomto případě nebyl uveden otec dítěte). Na druhém okraji je to nejstarší matka ve věku 52 let. Nejmladší otec měl 16 let, nejstarším byl otec ve věku 76 let. Z hlediska kombinace věku ženy a muže přivedli na svět nejvíce dětí 31leté ženy s 31letými muži, a to 124 živě narozených.

Graf 2 Živě narození podle věku matky v Jihomoravském kraji v roce 2024

Graf 3 Živě narození podle věku otce v Jihomoravském kraji v roce 2024

Nejvíce dětí se v průběhu roku 2024 narodilo v červnu (870 živě narozených), druhý nejvyšší počet živě narozených připadl na srpen (856 dětí) a třetím úspěšným měsícem byl červenec (844 dětí). Nejméně příznivým měsícem pak bylo z tohoto pohledu září, kdy se v kraji narodilo jen 760 dětí. Ve většině měsíců sledovaného roku převažovali mezi živě narozenými chlapci, nejvýrazněji v květnu (o 67 chlapců více než děvčat), nejmenší rozdíl byl v září (o 2 chlapce více než děvčat). Dívky měly převahu v měsíci červenci (o 54), únoru (o 17) a říjnu (o 16).

Graf 4 Živě narození podle pohlaví a měsíce v Jihomoravském kraji v roce 2024

Porodní hmotnost novorozenc ů narozených v Jihomoravském kraji v roce 2024 se nej č ast ě ji pohybovala v rozmezí od 3,0 do 3,4 kg (3 535 dětí) a od 3,5 do 3,9 kg (3 234 d ě tí). S porodní hmotností 4,5 kg a vyšší p ř išlo v našem kraji na sv ě t 169 d ě tí (rekordní dosaženou hmotností novorozenec bylo 5,5 kg).

Z informací o porodní délce živě narozených vyplývá, že nejvíce novorozenců měřilo 50 cm (2 543 živě narozených), dále 51 cm (1 523 živě narozených) a 49 cm (1 247 živě narozených). Do 40 cm mělo 52 dětí, naopak nad 54 cm naměřili v porodnicích u 87 dětí (dosaženým maximem bylo 59 cm porodní délky).

Z podkladového souboru narozených dětí za rok 2024 lze uvést také informaci o dosaženém vzdělání rodičů. Uvedení stupně vzdělání není povinné, neuvedlo jej 2,1 % matek a 9,9 % otců. Z rodičů živě narozených dětí, kteří tento údaj uvedli, mělo základní vzdělání včetně nedokončeného 7,2 % matek a 4,5 % otců, střední vzdělání včetně vyučení uvedlo 12,0 % matek a 20,6 % otců. Na střední vzdělání s maturitou dosáhlo 29,2 % matek a 34,5 % otců, vyšší odborné vzdělání mělo 3,8 % matek a 1,4 % otců. Vysokoškolské vzdělání uvedlo 47,8 % matek a 39,0 % otců.

Kontakt:

Ing. Marcela Vetešková
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 200
E: marcela.veteskova@csu.gov.cz