Úrokové sazby ČNB po dnešním zasedání zůstávají beze
změny. Rozhodnutí bankovní rady bylo jednomyslné. Ve prospěch stability sazeb
podle bankovní rady působí přetrvávající proinflační rizika, která podle
guvernéra Michla v posledních měsících ještě zesílila. K jestřábímu vyznění
guvernérovy tiskové konference přispěl také výrok, že sazby mohu na současné
úrovni zůstat po delší dobu. My nadále očekáváme, že uvolňování měnové politiky
bude ve zbytku letošního roku pokračovat a že repo sazba do konce roku klesne
na rovnovážná 3 %. Důvodem je příznivý výhled inflace a námi očekávané zhoršení
výkonnosti ekonomiky. Samotné načasování zbylých dvou snížení sazeb je však
podle nás spojeno s větší nejistotou a bude záviset na nově zveřejněných
datech.

Česká národní banka v souladu s očekáváními na dnešním
zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tedy
zůstává na 3,5 %, pro což hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Jednalo se
o krok, který byl finančním trhem plně očekáván a v jeho prospěch hovořil i
jednoznačný analytický konsensus včetně naší prognózy. K tomu přispěla také
skutečnost, že stabilita úrokových sazeb na červnovém zasedání byla poměrně
jasně naznačena nedávnými výroky bankovní rady.

Rizika poslední prognózy ČNB jsou vychýlena v mírně
proinflačním směru, což jen podpořilo dosavadní jestřábí charakter komunikace
centrální banky. Inflace v květnu dosáhla 2,4 % y/y, zatímco její jádrová
složka skončila na 2,8 % y/y. To bylo v obou případech o 0,1 pb více, než
centrální banka čekala. Růst cen služeb, který patří k bankovní radou
nejčastěji skloňovaným proinflačním rizikům, navíc zrychlil z 4,7 % na 4,9 %
y/y. Významně k tomu přispělo výrazné oživení na tuzemském nemovitostním trhu,
které se odráží v rychlém růstu cen domů a bytů. Silnější byl rovněž růst
ekonomiky, který v Q1 25 činil 0,8 % q/q oproti ČNB predikovaným 0,6 %. Růst
mezd naopak nepatrně za prognózou ČNB zaostal (6,7 % vs 6,8 % y/y v Q1 25).
Proinflační bilanci rizik prognózy ČNB svými slovy na dnešní tiskové konferenci
potvrdil guvernér Michl. Podle něj navíc proinflační rizika zesílila, a to s
ohledem na vývoj spotřebitelských cen v posledních měsících.

Měnová politika byla ovšem v Q2 25 přísnější, než
prognóza ČNB předpokládala. Podle poslední prognózy ČNB zveřejněné začátkem
května měla totiž repo sazba v polovině letošního roku klesnout do blízkosti 3
%. To je úroveň, kterou sekce měnová považuje za politicky neutrální. Kurz
koruny je navíc ve srovnání s očekáváními ČNB silnější. Jeho průměr za Q2 25 se
bude vůči euru pravděpodobně pohybovat poblíž 24,90, zatímco ČNB ho čekala na
25,10. Přísnější měnové podmínky v tuzemské ekonomice tak vyvažovaly výše
zmíněná proinflační rizika.

Ve zbytku letošního roku očekáváme další dvě snížení
úrokových sazeb a základní repo sazba by tak na jeho konci měla dosáhnout
rovnovážných 3 %. Oproti prognóze ČNB pomalejší snižování sazeb směrem k
neutrální úrovni by bylo v souladu s dosud opatrným přístupem bankovní rady.
Zatímco naší prognózou poklesu repo sazby na 3 % do konce roku jsme si stále
poměrně jisti, načasování zbylých dvou snížení je podle nás nyní spojeno s
větší mírou nejistoty. Naše stávající prognóza zahrnuje snížení úrokových sazeb
o 25 bb na srpnovém a listopadovém zasedání.

S ohledem na vysokou geopolitickou nejistotu, nejasnou
sílu dopadů amerických cel a stále zvýšenou inflaci je možné, že centrální
banka bude sazby držet beze změny i v průběhu léta. Guvernér Michl v
souladu s tím na tiskové konferenci uvedl, že úrokové sazby mohou na současné
úrovni zůstat po delší dobu. Vzhledem k příznivému výhledu inflace, která podle
nás na měnověpolitickém horizontu míří ke dvouprocentnímu cíli, a námi očekávaným
negativním dopadům amerických cel by však uvolňování měnové politiky mělo podle
nás ještě pokračovat. Očekáváme ale, že další vývoj úrokových sazeb bude
odvislý od nově zveřejňovaných ekonomických dat. Obecnou nejistotou pak
zůstává, jaká úroveň sazeb je podle bankovní rady z měnověpolitického úhlu
pohledu neutrální.