Přístup guvernéra ČNB Aleše Michla je sice netradiční, ale nikoliv překvapivý. Rostoucí institucionální zájem o Bitcoin pozorujeme už nějakou dobu. I v USA se už několik měsíců spekuluje o zavedení kryptoměnové rezervy, přičemž současný prezident Donald Trump již vydal nařízení, které tento proces zahájilo. Zatím však nespecifikoval, o jakou kryptoměnu by mělo jít. Americká centrální banka se vyjádřila, že Bitcoin nemůže a ani nechce vlastnit. Ve světě kryptoměn se Bitcoin jeví jako jasná volba – a to díky jeho široké popularitě a rostoucímu podílu v portfoliích investorů.

ČNB už dříve ukázala, že se nebojí podnikat odvážné kroky, pokud dávají strategický smysl. Jako jedna z mála světových centrálních bank drží více než pětinu svých rezerv v akciích. Akciové portfolio začala zvětšovat v snaze zvýšit celkovou ziskovost svých rezerv.

Pokud by ČNB skutečně šla touto cestou, stala by se evropským outsiderem. Přístup Evropy ke kryptoměnám je totiž výrazně opatrnější. Zatímco v USA Trump nedávno výslovně zakázal vytvoření CBDC (Central Bank Digital Currency), v Evropě se naopak digitální euro považuje za cestu k implementaci blockchainu do tradičního měnového systému. Velké světové banky se vyjádřili, že by měli zájem obchodovat s kryptoměnami, pokud by to zákon umožnil.

Atraktivita Bitcoinu spočívá v jeho nízké korelaci s ostatními třídami aktiv. Přestože je Bitcoin vysoce volatilní, může sloužit jako určitá protiváha k akciím, dluhopisům a zlatu. Tyto aktiva tvoří pochopitelně významnou část portfolia ČNB.

Jakub Rochlitz, investiční analytik eToro pro Českou republiku