Ralph Schlosstein z vedení společnosti Evercore se domnívá, že pokles sazeb o 50 bazických bodů by byl namístě. Ne kvůli slabosti ekonomické aktivity, ale kvůli vývoji inflace a nezaměstnanosti. U inflace totiž mizí obavy z toho, že by neklesala k cíli centrální banky. A na trhu práce se naopak objevují obavy z horší tvorby pracovních míst.
Schlosstein se také domnívá, že současné sazby Fedu jsou od sazeb neutrálních hodně vzdáleny. To znamená, že i kdyby byla rizika na straně inflace a nezaměstnanosti vyrovnaná, tato vzdálenost je sama o sobě dalším faktorem hovořícím pro snížení sazeb o 50 bazických bodů, a ne o 25. K tomu ekonom dodal, že je lepší učinit tento krok, než snížit sazby o 25 bodů a pak o 50. Jím navrhovaná strategie by také neměla trhy znervózňovat, nejde o odraz toho, že si ekonomika vede zle, ale o rychlejší uzavírání mezery mezi sazbami skutečnými a neutrálními. Tedy těmi, které by ekonomiku neměly ani stimulovat, ani brzdit.
Která částamerické ekonomikynyní pokles sazeb potřebuje nejvíce? Ekonom vodpovědipoukázal na to, že nižší sazby se promítnou do vládních financí. Nejvíce by je ale uvítaly sektory, které jsou na pohyb sazeb nejcitlivější. Jde zejména obydlení, ale také o menší společnosti, jejichž náklad dluhového financování je propojen se sazbami. Naotázkutýkající se vlivu blížících seprezidentských volebpak expert uvedl, že vekonomicenyní panuje nejistota týkající se vývoje inflace a ekonomické aktivity. Politická situace tuto nejistotu ještě zvyšuje. Týká se to i cel s tím, že již do určité míry nastalo období úpadku volnéhosvětovéhoobchodu.
Plošná cla „působí inflačně a pro trhy jsou velmi škodlivá“. Bidenova vláda se přitom podle experta snažila najít nějakou rovnováhu mezi volným obchodem, rozumnými vztahy s Evropou a dalšími spojenci a cly. Oba prezidentští kandidáti se přitom podle ekonoma snaží ohledně svých ekonomických plánů říkat co nejméně, „aby urazili co nejméně lidí.“ Schlosstein dodal, že sám je demokrat a politika Harrisové by podle něj neměla působit stagflačně tak, jak někteří tvrdí.
Bank of America v následujícím grafu ukazuje, jak se vyvíjí struktura voličů v USA podle jednotlivých generací. Nejvyšší podíl mají stále mileniáni, generace baby boom a X, prudce roste podíl u generace Z:
Zdroj: Bloomberg, X