ČTK upozornila na čerstvě publikovanou studii* z pera ekonometrického experta Národní banky Slovenska Michala Marenčáka. Ten na datech před rokem 2022 odhadl, jak reaguje spotřeba plynu slovenskými domácnostmi na změny teplot, načež pro období od roku 2022 na základě pozorovaných teplot simuloval spotřebu, která by odpovídala těmto teplotám. Rozdíl, který od roku 2022 nastával mezi skutečnou spotřebou a takto simulovanou spotřebou, se pak dá chápat jako důsledek ostatních faktorů.

Klíčovým „ostatním faktorem“ je cena plynu. Ta burzovní prošla od roku 2022 prudkým nárůstem; maloobchodní pro slovenské domácnosti ale byla do značné míry (déle a víc než v Česku) zastropována. 

Výsledek analýzy: spotřeba plynu na Slovensku klesla jen v rozsahu, který se dá vysvětlit teplejším počasím, kdežto v Česku klesla výrazně víc – nejspíš v reakci na vyšší cenu.

Autor končí větami, které by se daly tesat do kamene (a s nimiž byly v rozporu i leckteré kroky české vlády): „Je zrejmé, že niektoré domácnosti na zvládnutie vyšších cien energií potrebujú pomoc od štátu. Plošná pomoc vo forme rovnakej subvencie cien pre všetkých má však svoje nevýhody. Tou prvou sú obrovské náklady, najmä v čase nutnej fiškálnej konsolidácie. Tou druhou je, že neadresná pomoc nemotivuje domácnosti k investíciám do energetickej efektívnosti, ako napríklad do zateplenia alebo kúpy tepelného čerpadla, keďže možná finančná úspora je pri umelo nízkych cenách energií tiež nízka. To vedie aj k negatívnym environmentálnym dopadom a prehlbovaniu slovenskej závislosti od dovozu plynu. Adresnejšie opatrenia by mohli zabiť viacero múch jednou ranou.“ 

Studie je vlastně také nenápadným příspěvkem k otázce realizace myšlenek Green Dealu: lidé (tedy aspoň Slováci) budou spotřebovávat méně energií jen v případě, že je k tomu bude tlačit vyšší cena. 

Michal Skořepa, analytik České spořitelny

*https://nbs.sk/aktuality/slovaci-setria-plynom-len-ked-sa-otepli/