Včera večer americký prezident naplnil „Den osvobození“ americké ekonomiky sdělením, že od 9. dubna začnou platit plošná dovozní cla ve výši 20 % z EU, 34 % z Číny, 24 % z Japonska a v podobných výších z téměř 60 dalších zemí světa; už od 5. dubna má platit clo 10 % na dovozy z desítek jiných zemí světa. Celkově se nová cla se pohybují od 0 % do 99 %; průměrná sazba nevážená resp. vážená objemem obchodu činí 20 % a 41 %. Trump nezapomněl uvést i odhady jeho týmu ohledně skutečných cel pro americké vývozy do příslušných zemí, přičemž tyto odhady jsou vysoko nad novými sazbami, která zavedl.

Vybrané včera oznámené celní sazby
(WH = White House; zdroj: Yahoo) 

Sazby budou uplatněny nad rámec dosud platných cel. Takže například Čína bude nově čelit celkovému clu 20 + 34 = 54 %. Nová cla se ale netýkají oceli, hliníku a aut (u těchto položek platí „jen“ nedávno vyhlášené zvýšení, tedy například u aut o 25 pb).

Původní představa byla, že nová cla budou reciproční, tj. že budou odpovídat celkové síle obchodních překážek pro vývozy z USA do příslušných zemí (tedy síle celních sazeb, ale i kvót apod.) – což by byl velmi složitý výpočet. Nakonec jsou ale nová cla zdůvodněna spíš jako korekční, tj. zavedená za účelem snížení deficitů v obchodu se zbožím k nule. Tomu odpovídá skutečnost, že sazba pro kteroukoliv danou zemi je ve skutečnosti vypočtena zřejmě velmi jednoduše jako polovina procentuálního podílu deficitu USA s touto zemí na dovozu z této země do USA. Například deficit USA v obchodu s EU činil loni necelých 40 % vývozů EU do USA, a proto včera vyhlášené dodatečné clo na dovozy z EU činí 20 %.

Trumpova administrativa tvrdí, že dle tradiční ekonomické teorie by deficity v obchodu se zbožím měly dlouhodobě klesat k nule, což se v případě USA už po desítky let neděje, takže je třeba jim „pomoct“ jiným nastavením cel. Nevím, kde Trumpovi lidé tezi o samovolném uzavírání zbožových deficitů vzali: smysl dává spíš očekávání, že se budou uzavírat deficity celé obchodní bilance (neřku-li deficity celého běžného účtu platební bilance). Jinak řečeno, Trump a spol. by měli vedle zbožového obchodu brát v úvahu i obchod se službami. Tam mají USA naopak přebytky. Sice menší než ty zbožové, ale je veřejným tajemstvím, že tyto přebytky jsou v oficiálních číslech oproti skutečnosti z důvodů daňové optimalizace a jiných výrazně podhodnoceny. Celkový zahraniční obchod USA je tedy možná zhruba v rovnováze, ne-li v přebytku. 

Jaký může být ekonomický dopad nových cel? Odhady se samozřejmě liší už jen podle toho, co který propočet předpokládá ohledně reakce jednotlivých obchodních partnerů USA.

Z nedávného propočtu českého ministerstva financí lze odvozovat, že včera Trumpem oznámená cla – přičemž EU odpoví podobně – sníží výkon české ekonomiky celkově o více než procentní bod. I kdyby se tento dopad celý projevil ještě letos, což je nepravděpodobné, pořád by to ještě značilo meziroční růst (pro letošek jsme doposud čekali růst české ekonomiky lehce přes 2 %). Někteří analytici už se ovšem v reakci na včerejší Trumpovo oznámení nechali slyšet, že čekají pád celé světové ekonomiky do recese.

Náš výhled pro českou ekonomiku, kurz a sazby bude samozřejmě nově oznámenými cly ovlivněn. Na jeho aktualizaci už pilně pracujeme.

Jednou z nejistot je samozřejmě trvalost ohlášených sazeb. Jednak může jít o podklad pro vyjednávání, který se tudíž může změnit, pokud Trump dosáhne u zasažených zemí nějakých ústupků. Vedle toho ale nelze vyloučit i zásah soudu. Včera ohlášená cla jsou právně založena na zákonu International Emergency Economic Powers Act. Pokud použití tohoto zákona (který je určen pro řešení dopadů nenadálých šoků) snad dávalo nějaký smysl v případě cel na Kanadu a Mexiko v souvislosti s nelegálním přílivem fentanylu a pracovní síly do USA, ale v případě plošných cel na většinu světa znamená použití tohoto zákona jeho hodně extenzivní interpertaci.

Ve stínu nových cel by neměla zaniknout zpráva, že Elon Musk údajně brzo skončí své angažmá v roli „vládního čističe“ a vrátí se k řízení svých podnikatelských aktivit. 

Michal Skořepa, analytik České spořitelny