Čeští pěstitelé ovoce, kterým silné jarní mrazy ve vegetačním období zničily více než polovinu předpokládané úrody, budou moci požádat stát prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu o mimořádnou finanční podporu. Vláda stanovila nařízením, že o alespoň částečnou kompenzaci způsobených škod budou moci požádat pěstitelé jablek, hrušek, meruněk, třešní a dalších dvanácti druhů ovoce a ořechů. Část finanční podpory půjde i na zmírnění dopadů letošních jarních mrazů ve školkách.
Kompenzace pro ovocnáře vycházejí z nařízení Evropské komise, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro odvětví ovoce, zeleniny a vína postiženého nepříznivými klimatickými jevy v Rakousku, Česku a Polsku. Na tuto mimořádnou pomoc dostane Česko z finančních prostředků EU 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. Dalších 100 milionů půjde formou kofinancování ze státního rozpočtu. Na překlenutí mimořádného výpadku příjmů a zachování konkurenceschopnosti českých producentů ovoce a sazenic proto bude k dispozici bezmála půl miliardy korun. Podle evropského nařízení musí být tato pomoc vyplacena nejpozději do 31. ledna 2025.
Vláda rozhodla také o nové výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2025. Na základě zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je vláda povinna nařízením upravit výši vyměřovacího základu státního pojištěnce o výši meziroční inflace v červnu zveřejněné českým statistickým úřadem a polovinu růstu reálné mzdy. Pro příští rok se tedy jedná o navýšení o dvě procenta ze stávajících 15 440 na 15 749 korun. Výsledná měsíční částka pojistného na veřejné zdravotní pojištění za jednoho státního pojištěnce bude tedy od 1. ledna 2025 činit 2 127 korun.
Kabinet rovněž odsouhlasil návrh místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví na zřízení Rady vlády pro veřejné zdraví. Nový poradní orgán vlády bude mít 21 členů, předsedou bude ministr zdravotnictví a místopředsedou hlavní hygienik ČR, a jeho hlavním úkolem bude zdraví strategicky a mezirezortně koordinovat politiky státu v oblasti veřejného zdraví, a to i v návaznosti na požadavky Evropské komise či Světové zdravotnické organizace. Rada, jejímiž členy budou kromě zástupců vlády také představitelé krajských a obecních samospráv, zaměstnavatelů, odborných lékařských společností či akademiků, se zaměří na podporu zdraví a zdravého životního stylu s důrazem na podporu prevence nemocí nepřenosných i přenosných, monitoring zdravotních rizik, biologický monitoring a podobně.
K článku zatím nejsou žádné komentáře.