Dotazování se konalo v době, kdy na respondenty již mohly plně působit důsledky bitcoinové kauzy. Naopak jen malá část z nich mohla zaznamenat oživení v kauze Čapí hnízdo, tedy rozhodnutí odvolacího soudu. Model též nijak nereflektuje oznámení o možném trestním stíhání Filipa Turka ani překvapivé obnovení jednání o spolupráci SOCDEM s uskupením STAČILO!. Model vydáváme tak, že již zohledňuje společný postup Pirátů a Zelených.

Výběr dotazovaných je reprezentativní pro českou dospělou populaci a byl proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v roce 2021 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2021 a ve druhém kole prezidentských voleb 2023. Sběr dat metodou online (CAWI) dotazování respondentů a respondentek registrovaných v Českém národním panelu zajišťuje agentura STEM/MARK, která je stejně jako STEM a Český národní panel členem oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupuje v souladu s jejími standardy.

Dvacátý první volební model série vznikl na základě odpovědí 1 555 respondentů, dotázaných ve třech vlnách v době od 5. do 24. června 2025. Pro co nejkvalitnější výsledky ověřujeme pozornost respondentů, logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a také vyřazujeme dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle. Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,0 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3,0 procentní body.

Uváděné preference a model jsou součástí unikátní výzkumné série Týdenní model, kterou zpracovává STEM pro CNN Prima News. Podrobně metodologii tohoto výzkumu popisujeme na našich stránkách: https://www.stem.cz/?metodologie=tydenni-model-pro-cnn-prima-news-2025

SHRNUTÍ

Analytický ústav STEM ve spolupráci se CNN Prima NEWS nabízí veřejnosti každý týden nový volební model.

Volebnímu modelu, který analytický ústav STEM vytvořil na datech ze druhé poloviny června, nadále dominuje hnutí ANO, které však nyní nedosahuje na letošní nejvyšší zisky kolem 35 %. V aktuálním modelu by dosáhlo na 31,9 % a po přepočtu by mu náleželo 81 mandátů. Z vládních sil je přes oslabení nadále silnější koalice SPOLU. Do sněmovny by se nyní dostalo ještě hnutí SPD, STAN a Piráti, nově ve spolupráci se Zelenými.

Hnutí STAČILO! v posledních týdnech postupně ztrácelo podporu, současný model by mu dokonce přisoudil zisk pod hranicí vstupu do Sněmovny, 4,6 %. „Obnovené jednání o společném postupu do voleb mezi STAČILO! a zástupci SOCDEM by v tomto světle bylo možné číst také jako příležitost pro STAČILO! na opětovnou stabilizaci své podpory nad pětiprocentní hranicí,“ uvažuje analytik STEM, Martin Kratochvíl.

Strana Motoristé sobě překonala období výrazného poklesu podpory a v posledních týdnech obnovila růst. Nyní by získala 4,8 % a její vstup do Sněmovny by tak byl nejistý, ale možný. Stále jde o novou sílu, jejíž podpora silně souvisí s úspěchy i se zaváháními jejich hlavní tváře v osobě Filipa Turka. Model ovšem nezachycuje nedávné zveřejnění trestního oznámení na Filipa Turka. Motoristé sobě vykazují vyšší míru podpory mezi nejmladší věkovou skupinou a rovněž mezi muži.

V oblasti protestních hlasů je nadále nejvýznamnější hnutí SPD s podporou Svobodných, PRO a Trikolory. Aktuálně mají podporu na 13 %, což by odpovídalo 28 mandátům. Podpora hnutí je od ohlášeného spojení s menšími stranami mimořádně stabilní. Hnutí je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity.

Koalice SPOLU od začátku června mírně oslabila v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Propad se však nyní zastavil na 20,8 %, což by ve druhé polovině června znamenalo možný zisk 52 mandátů. Podpora koalice SPOLU je nadále rovnoměrně rozložená podle pohlaví i napříč věkovými skupinami. „Dopad kauzy kolem bitcoinového daru a odstoupení Pavla Blažka z pozice ministra spravedlnosti byl dosud mírnější, než jsme očekávali. Je otázkou do dalších týdnů, zda se její potenciál už vyčerpal, nebo zda podpora koalice ještě o něco poklesne,“ doplňuje analytik STEM Martin Kratochvíl.

Hnutí STAN by se ziskem 10,6 % dosáhlo na 21 mandátů. V posledních týdnech jejich podpora osciluje kolem 10 %. Zatím se zdá, že jim kauza koaličního partnera žádnou výraznou podporu nepřinesla. Hnutí STAN hlavní voličskou základnu nachází mezi vysokoškoláky.

Piráti měli od začátku roku v modelu STEM mimořádně rozkolísané výsledky. Pohybovali se mezi 5 a 7 %. Nedávno ohlášené spojenectví se Zelenými prozatím Pirátům přináší posílení na nejlepší letošní výsledek, a to 7,8 %, a jejich účast ve Sněmovně by tak byla prakticky jistá. Spojenectví má ještě drobný prostor pro růst (cca 1 p. b.), pokud bychom uvažovali všechny lidi, kteří v nedávné minulosti podporovali Piráty či Zelené. Piráti se nadále opírají především o voliče v nejmladším věku.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.

Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za druhou polovinu června 2025;

otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 25, červen 2025, N=1555, CAWI

POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK!

MOŽNÉ ROZDÍLY V SOUČTECH DO 100 % JSOU DÁNY ZAOKROUHLENÍM.

VOLEBNÍ MOTIVACE

Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.

Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.

Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme

na základě průniku tří otázek:

a) ochota přijít k nadcházejícím volbám,

b) obecný zájem o politické dění a

c) síla případného vztahu k preferované straně či hnutí.

Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:

1. Asi polovina (45–50 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
2. Třetina obyvatel (30–35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
3. Asi pětinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.

Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti

– ve druhé polovině června 2025

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 25, červen 2025, N=1555, CAWI

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (ve druhé polovině června 80 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ

Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Na sedmibodové škále mohou respondenti vyjádřit míru přijatelnosti každé ze stran, hnutí či koalic.

Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí

– ve druhé polovině června 2025

„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 25, červen 2025, N=1555, CAWI

*SPD s podporou Svobodných, PRO a Trikolory

Maximální výši teoretické podpory, tzv. potenciál za daný subjekt pak počítáme jako součet velikosti hlasů těch, kteří zvolili jednu z prvních tří odpovědí (Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a)) u tohoto subjektu a kteří zároveň patří do skupiny Stabilních či Nerozhodnutých voličů.

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.

Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.

Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.

Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.

Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:

a) dlouhodobá tendence chodit k volbám,

b) účast u minulých sněmovních voleb a

c) deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.

Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.

Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 59 % tak přinášejí asi 41 procentních bodů.

Zbylou třetinou hlasů (ve druhé polovině června asi 18 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.

Schéma zařazení respondentů do modelu

Volební model STEM

– simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 59 %

– druhá polovina června 2025 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 25, červen 2025, N=1555, CAWI

Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk

– druhá polovina června 2025 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 25, červen 2025, N=1555, CAWI

PŘEPOČET VOLEBNÍHO MODELU STEM NA MANDÁTY

Aplikujeme-li na model STEM zákonná pravidla přepočtu volebních zisků na mandáty a odhadneme-li chování voličů v krajích i celorepublikovou volební účast, můžeme přepočítat volební zisky na odhadovaný počet mandátů, který by náležel jednotlivým subjektům, které by se nyní dostaly do Sněmovny.

Systém přerozdělování mandátů v České republice tradičně zvýhodňuje subjekty s největším ziskem hlasů. Takový „bonus pro vítěze“ bývá tím větší, čím výraznější je rozdíl mezi prvním a ostatními. Výhodu mají rovněž strany s rovnoměrně rozloženou podporou napříč kraji, případně ty, které výrazně uspějí ve čtyřech nejlidnatějších krajích – v Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a v Praze – kde se rozděluje téměř polovina (94) všech mandátů.

Změny oproti předchozím týdnům opět ukazují, že kromě posunů v preferencích samotných hraje klíčovou roli i počet subjektů překračujících pětiprocentní hranici. Navíc i změny na úrovni statistické odchylky mohou výrazně ovlivnit konečné rozdělení mandátů. Výsledky modelu je tedy třeba vnímat nejen jako odraz nejistoty matematických výpočtů, ale i jako důkaz toho, že v českém volebním systému může rozhodovat každý hlas.

Podle aktuálního modelu STEM hnutí ANO i nadále jednoznačně dominuje se ziskem 81 mandátů. Pro ANO platí, že méně subjektů ve Sněmovně nejvíce pomáhá jeho zisku v mandátech. Od začátku roku platí, že pokud by volby dopadly takto, nebylo by prakticky možné bez hnutí ANO sestavit vládu. ANO si nadále udržuje stabilní pozici napříč kraji, kde těží z rozložení voličské podpory, která mu přináší významný bonus v přepočtu na mandáty.

Na druhém místě zůstává koalice SPOLU, která by udržela 52 mandátů. Hnutí STAN by získalo 21 mandátů. Piráti v modelu prozatím výrazně oscilují, nyní, při vypadnutí STAČILO! a Motoristů sobě a při mírném posílení díky spolupráci se Zelenými, získávají hypoteticky 18 mandátů.

SPD aktuálně získává 28 mandátů a jde o jeden z jeho nejlepších letošních výsledků, ve kterém se plně odráží konsolidace podpory v modelu. Hnutí si i nadále udržuje stabilní voličské jádro. Hnutí STAČILO! nově a Motoristé sobě již delší dobu by se do Sněmovny nedostali a „jejich“ mandáty by tak připadly ostatním subjektům, zejména těm s nejsilnější voličskou podporou.

Odhad počtu mandátů, pokud by volby dopadly podle modelu STEM

– druhá polovina června 2025

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 25, červen 2025, N=1555, CAWI

VÝVOJ VOLEBNÍHO MODELU STEM

Volební model STEM od posledních voleb do Sněmovny (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025, týden 1–25, N>1500, CAWI

Pozn: Přepočet volebního zisku jednotlivých stran tvořících volební koalice (z volebních výsledků v říjnu 2021) jsme provedli za pomoci výzkumu STEM realizovaného těsně po minulých sněmovních volbách.

*Zisk koalice SPOLU je do října 2024 počítán jako prostý součet modelových zisků koaličních stran.

**Do listopadu 2024 jako KSČM.

Týdenní volební model STEM za čtyři nejsilnější subjekty

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025, týden 1–25, N>1500, CAWI

Týdenní volební model STEM za ostatní politické síly

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025, týden 1–25, N>1500, CAWI

VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ

Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.

Volební model podle základních sociodemografický charakteristik

– druhá polovina června 2025 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 25, červen 2025, N=1555, CAWI

PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ

Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 25, červen 2025, N=1555, CAWI

Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její potenciál, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do potenciálu jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. STEM přináší každý týden sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
2. Cca pětina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
3. Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly ve druhé polovině června. Většina stran a hnutí již ohlásila společný postup. Úvodní část horké fáze kampaně je v plném proudu kampaně, strany sestavují své předvolební programy a připravují se na hlavní kampaň v září.
4. Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči.
5. Pozor: předvolební model nepředpovídá, jak dopadnou skutečné volby, ale zachycuje současnou náladu a odhaduje, jak by mohly dopadnout volby, pokud by se konaly nyní. Předvolební rok se dosud vždy nesl ve znamení dynamického vývoje a před všemi dosavadními sněmovními volbami došlo v posledním období k velkým změnám v preferencích.
6. Hnutí ANO se od začátku roku pohybovalo mezi 31 a 36 %, nyní by získalo 31,9 %, což představuje slabší výsledek v týdenním modelu STEM. Hnutí přesto nijak významně neoslabuje a zůstává hlavní silou politické scény; neohroženo v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů vyplývá, že o část voličů ANO se může ucházet několik uskupení (hlavně SPD, Motoristé sobě a STAČILO!). Hnutí ANO nachází významnou oporu u občanů bez maturity a u lidí starších 60 let. U žádné sociodemografické skupiny ale vyloženě nepropadá.
7. Podpora koalice SPOLU v souvislosti s bitcoinovou kauzou v červnu mírně klesla; propad se však nyní zastavil a v aktuálním modelu koalice získává 20,8 %. SPOLU má nadále poměrně vyváženou podporu napříč skupinami podle věku i pohlaví.
8. Hnutí STAN by ve druhé polovině června dosáhlo podpory přes 10 %. Podpora hnutí se od začátku roku v modelu STEM vyvíjí, v posledních týdnech osciluje kolem 10 %, v důsledku bitcoinové kauzy hnutí STAN nové podporovatele nezískalo, ale též žádné neztratilo. Hlavní voličskou základnu STAN nachází mezi mladšími a nejmladšími voliči.
9. Vládní strany i Piráti si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním či s maturitou, u lidí bez maturity je jejich pozice slabší.
10. Strany vládní koalice a Piráti stále dosahují v součtu na horší výsledek než v minulých sněmovních volbách.
11. Hnutí SPD se od ohlášení spolupráce s menšími subjekty (Svobodní, PRO, Trikolora) delší dobu pohybuje kolem současných 13 %. Upevnilo pozici hlavního reprezentanta protestních hlasů. Hnutí SPD nadále sdílí velkou část potenciálních voličů především s hnutím ANO. SPD je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity a u lidí ve středním věku.
12. Piráti měli od začátku roku v modelu STEM mimořádně rozkolísané výsledky. Pohybovali se mezi 5 a 7 %. Nedávno ohlášené spojenectví se Zelenými prozatím Pirátům přináší posílení na nejlepší letošní výsledek, a to 7,8 %, a jejich účast ve Sněmovně by tak byla prakticky jistá. Spojenectví má ještě drobný prostor pro růst (cca 1 p. b.), pokud bychom uvažovali všechny lidi, kteří v nedávné minulosti podporovali Piráty či Zelené. Piráti se nadále opírají především o voliče v nejmladším věku
13. Motoristé sobě by se se ziskem 4,8 % do Sněmovny velmi těsně nedostali. V posledních týdnech však opět setrvale rostou k preferencím mezi 4 a 5 %. Ze všech sledovaných subjektů pohybujících se okolo pětiprocentní hranice jsou zatím nejvíce náchylní k větším výkyvům. Podpora strany je do značné míry navázána na veřejné dění kolem Filipa Turka. Nejvyšší preference Motoristé sobě nadále zaznamenávají především mezi muži a v nejmladší věkové skupině.
14. Hnutí STAČILO! pokračuje v oslabení z posledního měsíce a půl, a nyní by dosáhlo letošního nejhoršího výsledku – 4,6 %. Aktuální výsledek by hnutí v hypotetických volbách konaných v polovině června těsně nestačil na vstup do Sněmovny. Voličská základna STAČILO! je soustředěna především ve starších věkových skupinách.
15. Hnutí Přísaha osciluje mezi 2 až 3 % a v aktuálních modelech STEM by se do Sněmovny pravděpodobně nedostalo.
16. SOCDEM by v modelu STEM získala 2,9 %, a pokračuje tak kolísání jejich letošní podpory kolem 3 %. SOCDEM nedávno překvapivě oznámila, že se bude ucházet o to, aby do voleb šla ve spolupráci s hnutím STAČILO!, toto jednání model ještě nezachycuje. Samostatně by se SOCDEM do Sněmovny nejspíš nedostala.
17. Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 3,0 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy ve druhé polovině června 2025.