Také plynové kotle
podléhají vývoji. Kondenzační plynový kotel slibuje velmi krátkou návratnost a
jeho výměna za původní atmosférický se často vyplatí, i když ten starý ještě
zcela nedosloužil.
Přestože
moderní kondenzační plynový kotel představuje dražší zdroj tepla, než jsou
běžné atmosférické kotle, investice se podle odborníků vrátí dříve, a to často
za pět až sedm let. Díky inteligentní technologii využití zemního plynu včetně
spalin jde rovněž o zdroj ekologicky šetrnější „Při spalování plynu vzniká
teplo, které se využívá k ohřevu vody. Vedlejším produktem je také vodní pára,
kterou ekologické kotle zkondenzují (zkapalní) a její teplo opět využijí.
Kondenzační kotel tak dokáže zužitkovat i tuto zbytkovou energii,“
vysvětluje Michal Řezanina, specialista ze společnosti Thermona.
Díky
tomuto dodatečnému získání tepla ze spalin, které se u běžných kotlů vylučují
komínem, jsou kondenzační kotle výrazně účinnější než běžné plynové kotle. Při
stejném objemu zemního plynu tedy vydrží tedy topit déle, nebo vytopí větší
prostor. Úspora se pohybuje až kolem 30 %.
Jak
je to s účinností kotle?
U
kondenzačních kotlů se uvádí jejich účinnost nad 100 %. Jak je možné takové
účinnosti dosáhnout? „Neznamená to, že by kondenzační plynový kotel dokázal
vyprodukovat více energie, než plyn obsahuje. Původní účinnost plynových kotlů
se počítala v době, kdy ještě nebyla známá kondenzační technologie a její
využití v plynových kotlech. Kotel dokáže využít jednak celkovou hodnotu
výhřevného tepla v objemu 100 %, k tomu se ale připočítává ještě kondenzační
teplo získané z ohřátých spalin. To má hodnotu od 7 do 9 %. Celková hodnota
spalného tepla je kolem 111 %, přičemž účinnost kondenzačních kotlů uvádí v
rozmezí 107 až 109 %,“ popisuje Michal Řezanina.
Proč
vyměnit starý plynový kotel?
Mnozí
uživatelé se o účinnost svého plynového kotle nezajímají a využívají ho do té
doby, až doslouží. To je ale škoda, protože je možné, že provozují velmi
nehospodárný spotřebič plynu a obírají se o značné úspory. Účinnost běžných
atmosférických plynových kotlů, které jsou delší dobu používané, navíc může být
časem výrazně nižší, než je ta původně udávaná. „Zanáší se například výměník
tepla a zejména, pokud není kotel dostatečně a pravidelně udržovaný, jeho
účinnost postupně klesá. U starších plynových kotlů může být jen 50 až 60 %,“
upozorňuje Michal Řezanina.
Vysoká
úspora na spotřebě plynu
Co
znamená vyšší účinnost kotle pro zákazníka? Cena kondenzačního kotle je sice
vyšší než cena běžného atmosférického kotle. Příklad z praxe společnosti
Thermona ale dokládá okamžitou čtvrtinovou úsporu plynu vyplývající jen
z výměny kotle bez dalších energetických opatření, například zateplení
objektu.
V konkrétním
případě se jednalo o typický dvoupodlažní rodinný dům o celkové obytné ploše
175 m2, který je obýván dvěma domácnostmi a 20 let starý plynový
kotel je využíván čistě k vytápění objektu. Historicky se roční spotřeba plynu
pohybovala kolem 22 MWh, ale v roce 2022 byl systém modernizován. Nový
kondenzační kotel společně se systémem regulace v referenčních místnostech a
termostatickými hlavicemi na deskových otopných tělesech nově zajistil teplo v celém
domě se spotřebou 17 MWh, což znamená čistou úsporu na spotřebě plynu 24 %. Při
aktuálních cenách a započítání všech regulovaných složek se tak na vytápění
celého domu ušetří téměř 12.000 Kč ročně.
Nejen
zemní plyn
Výhody
kondenzačních kotlů nemusí využívat pouze ti zákazníci, kteří mají zbudovanou
přípojku na plyn. Jako zdroj tepla lze využívat také zkapalněný propan v
zásobníku. Například společnost Primagas eviduje rostoucí zájem o tento zdroj
tepla v souvislosti s povinnou odstávkou starých kotlů na tuhá paliva.
Nemusí
přitom vždy jít jen o oblasti, kam není zaveden zemní plyn. Propanový zásobník
si do starších energeticky náročnějších domů, kam se hodí plynové vytápění,
pořizují také odběratelé, kterým se při porovnání celkových provozních i
pořizovacích nákladů nevyplatí kopat novou přípojku zemního plynu. Ta totiž
může vyjít i na vyšší desítky tisíc korun.
„V
případě rodinného domu s vytápěnou plochou mezi jedním a dvěma sty metry
čtverečními vychází investice do propanového vytápění v průměru i s DPH na více
než 80 tisíc korun. Vyplývá to z průměrné kalkulace, která zahrnuje vše až po
kotel,“ říká Jiří
Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. „Jde
hlavně o projektovou dokumentaci, plynové potrubí a napojení zásobníku či jeho
dopravu a ukotvení, vč. dodatečného poplatku za povolení tzv. jednoduché stavby
plynoucího z novelizovaného stavebního zákona,“ dodává Jiří Karlík s tím,
že Primagas poskytuje novým zákazníkům, kteří přechází na propan z tuhých paliv
nebo elektřiny, „dotaci“ na projektovou dokumentaci i kotel nebo související
stavební práce, která v součtu činí až 35 000 Kč. Takto lze počáteční investici
do zprovoznění zásobníku snížit o více než 40 %.
V
současnosti se cena propanu pro domácnosti pohybuje kolem 2,90 Kč/kWh vč. DPH,
dopravy a distribučních poplatků. Do ceny se nepromítá žádná státem regulovaná
složka, nehrozí tedy její nárazové zvýšení jako před časem u elektřiny.