Americký akciový index S&P 500 si za poslední rok připisuje asi 8 %, od počátku roku letošního ztrácí více než 4 %. Německý DAX si za poslední rok připisuje téměř 30 %, od počátku roku 2025 asi 16 %. A nezvykle často se hovoří větším o přesunu od amerických trhů jinam. Kde prozatím zanechala tato globální rošáda trhy a jejich valuace?
Odpověď na uvedenou otázku dává následující tabulka od Goldman Sachs. Valuace v USA sice o něco klesly, ale trh je stále hodně vysoko nad historickým standardem. Nic podobného ve světě nevidíme (v obrázku ale není Indie, která na této úrovni představuje samostatnou kapitolu). Uvedené Německo je jen mírně nad historickým valuačním standardem, podobná je situace v celé Evropě:
Zdroj: X
Hodně pod medián valuací se dostalo Japonsko, kde přitom ceny za poslední rok cca stagnují, ale posledních pět let stále přináší cca 20 % průměrnou roční návratnost. UK a Itálie pak také patří mezi trhy s podmediánovými valuacemi. Druhý graf se zaměřuje detailněji na americké trhy. Na svém je pod něj Russell 2000 zahrnující malé firmy, SPX 400 se středně velkými je dokonce pod dvacetiletým mediánem:
Zdroj: X
Třetí graf pak ukazuje vývoj valuací u sedmičky velkých technologických společností. Jejich poměry cen k ziskům korigovaly výrazněji, nyní se PE pohybuje kolem 25, což je už je pod průměrem posledních cca 7 let. Nicméně tato léta byla celkově hodně vyšponována nahoru. Graf pak zdůrazňuje, že PE se nyní stále nedostalo na úroveň předchozích valuačních minim z uvedeného období:
Zdroj: X
Ještě připomenu, že valuace jsou z fundamentálního pohledu dány bezrizikovými sazbami, rizikovými prémiemi a růstovým výhledem. Bezrizikové sazby jsou nyní v Německu výrazně níž, než v USA (2,7 vs 4,3 %). Rizikové prémie budou asi v Evropě a Německu zase o něco výše. A celkově tak rozdíl v evropských a amerických valuacích stále ukazuje hlavně to, jak velký je rozdíl v růstu očekávaných zisků.
V USA se nyní přitom více hovoří o možnosti recese, či zpomalení cyklického tempa růstu. Ona očekávání tak budou do nemalé míry spojena spíše s dlouhodobějšími vizemi týkajícími se potenciálu nových technologií. Tedy celkově v principu nic nového, ale dnešní grafy a čísla dávají do významného valuačního kontextu to, co se děje na povrchu – s cenami a s indexy. Na úrovni valuací totiž došlo jen k určitému poklesu míry extrémismu (USA vs. zbytek světa). Ale situace je stále neobvyklá, včetně aktuálních valuačních prémií amerického trhu k jiným. Přitom třeba podle studie GS, na kterou jsem tu upozorňoval před časem, není potenciál pro zvyšování produktivity díky AI v USA nijak výrazně vyšší, než v jiných vyspělých zemích.