Výdaje na starobní důchody představují v České republice přibližně 7 % HDP, přičemž i zdánlivě drobné změny v nastavení penzijního systému mají významný dopad na veřejné finance, a tudíž i na makroekonomickou prognózu. Zákon o důchodovém pojištění prošel v posledních letech několika legislativními změnami včetně takzvané důchodové reformy. Ačkoli se plný rozsah úprav v rámci reformy projeví až s odstupem času, dopady některých změn lze v publikovaných důchodových statistikách pozorovat již nyní. Celkově tak můžeme vyhodnotit dopad tří změn: zavedení výchovného, úpravy mimořádné valorizace důchodů z června 2023, kterou posuzoval i Ústavní soud, a parametrických úprav valorizačního vzorce v rámci důchodové reformy.

Od 1. ledna 2023 se starobní důchody zvýšily o 500 Kč za každé vychované dítě pro toho z rodičů, jenž o dítě pečoval v největším rozsahu. Zatímco ženám byl přiznán automaticky, muži o příspěvek museli aktivně požádat.

Tento příspěvek reagoval na dlouhodobý rozdíl mezi výší důchodů pobíraných muži a ženami, který je dán řadou faktorů včetně dřívějšího odchodu do penze, delší doby pobírání důchodu, zátěže spojené s výchovou dětí i jinými pečujícími závazky a konečně výpočtem kopírujícím individuální příjmy. V prosinci 2023 činil rozdíl mezi průměrnými důchody mužů a žen 3 271 Kč. Důchodci tak oproti důchodkyním pobírali částku v průměru o 16,6 % vyšší (Graf 1). V březnu 2024 se rozdíl zmenšil na 2 433 Kč, tedy 11,7 %.

Graf 1 – Výše průměrného důchodu a rozdíl mezi muži a ženami

výše průměrného sólo starobního důchodu v Kč, na pravé ose rozdíl mezi průměrnými důchody mužů a žen v poměru k průměrnému důchodu mužů v %

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení

Nadále ovšem přetrvávají značné rozdíly v distribuci starobních důchodů (Grafy 2, 3 a 4). Zavedení výchovného vyjde státní rozpočet každoročně na odhadovaných 18,8 mld. Kč (0,2 % HDP v roce 2023). Hypotetické plné narovnání mezery mezi průměrnými starobními důchody mužů a žen by podle dat z března 2025 znamenalo vyplácet každé z 1,4 milionu důchodkyň průměrný bonus 2 468 Kč měsíčně. Tento hypotetický bonus by státní rozpočet vyšel na 3,4 mld. Kč měsíčně, tedy přibližně 41,3 mld. Kč ročně (0,5 % HDP).

Graf 2 – Distribuce výše starobního důchodu – ženy

podíl žen pobírajících starobní důchod (sólo nebo kombinovaný) podle výše důchodu v %

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení

Graf 3 – Distribuce výše starobního důchodu – muži

podíl mužů pobírajících starobní důchod (sólo nebo kombinovaný) podle výše důchodu v %

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení

Graf 4 – Distribuce výše starobního důchodu

podíl lidí pobírajících starobní důchod (sólo nebo kombinovaný) podle výše důchodu v %

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení

Období vysoké inflace si vyžádalo celkem tři mimořádné valorizace, které se do starobních důchodů promítly od června 2022, září 2022 a června 2023. Poslední zmíněná valorizace byla předmětem změn a později i rozhodnutí Ústavního soudu. Po splnění podmínky pro mimořádnou valorizaci se zveřejněním dat o inflaci v lednu 2023 měl průměrný starobní důchod podle původního vzorce stoupnout o 1 748 Kč. Jednorázovou revizí valorizačního vzorce však byl průměrný příspěvek snížen na 760 Kč s tím, že o 400 Kč byla zvýšena fixní částka všech důchodů a o 2,3 % se zvýšila procentuální výměra důchodů. Namísto dodatečných výdajů v rozsahu 4,1 mld. Kč měsíčně tak červnová mimořádná valorizace vyšla státní rozpočet na 1,8 mld. Kč měsíčně.

Rozdíl daný úpravou mimořádné valorizace z června 2023 se ovšem propisuje i do dalších let, neboť řádné valorizace starobních důchodů jsou počítány podle výše aktuálně pobíraných důchodů. Touto úpravou je tak každoročně uspořeno přibližně 30 mld. Kč, tj. 0,4 % HDP (Grafy 5 a 6), respektive o tolik byly sníženy výdaje na starobní důchody oproti původnímu výpočtu danému zákonem.

Graf 5 – Celkové výdaje na starobní důchody

v mld. Kč

Zdroj dat: Český statistický úřad, prognóza České národní banky

Graf 6 – Celkové výdaje na starobní důchody v poměru k HDP

v % HDP

Zdroj dat: Český statistický úřad, prognóza České národní banky

Ačkoli mimořádná valorizace v důsledku úpravy zákona nepokryla celou inflační vlnu, byl tento výpadek částečně kompenzován příspěvkem za vychované dítě. Růst průměrné výše starobního důchodu tak překonal kumulativní růst cenové hladiny od začátku roku 2019 v každém čtvrtletí posledních 5 let (Graf 7). V kumulativním vyjádření starobní důchody dokonce rostly více než nominální hrubé mzdy, čímž se otočila dynamika z let předcházejících inflační vlně (Graf 8). Toto srovnání ovšem nebere v potaz změny ve zdanění práce vlivem zrušení zdaňování superhrubé mzdy nebo zavedení nemocenského pojištění placeného zaměstnanci.

Graf 7 – Srovnání vývoje průměrného starobního důchodu, průměrné hrubé mzdy a inflace

indexováno 1. čtvrtletí 2019 = 100

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení, Český statistický úřad, Česká národní banka

Graf 8 – Srovnání vývoje průměrného starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy

indexováno 1. čtvrtletí 2015 = 100

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení, Česká národní banka

Životní úroveň penzistů nicméně nebyla během inflační vlny zasažena rovnoměrně. V roce 2022 nejméně 12,0 % starobních důchodců pobíralo částku nižší než minimální mzda po zdanění, přičemž valnou většinu (78,3 %) z této kategorie představovaly ženy. V roce 2023 se vlivem zavedení výchovného celkový podíl důchodců s důchodem menším než minimální mzda po zdanění snížil na nejméně 7,6 %, nadále ale většinu (66,7 %) příjemců takto nízkých důchodů tvořily ženy. Rozdíly v distribuci výše starobního důchodu mezi muži a ženami ilustrují i Grafy 2, 3 a 4.

Série mimořádných valorizací vedla na konci roku 2022 k situaci, kdy za určitých okolností výpočet starobního důchodu vycházel výhodněji při odchodu do předčasného důchodu. Na tento stav upozornilo i samo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výsledkem byl rekordní počet žádostí o starobní důchod (Graf 9). Nejvíce jich Česká správa sociálního zabezpečení obdržela v listopadu 2022, kdy o důchod požádalo 27 952 lidí. Celkově za 4. čtvrtletí roku 2022 dorazilo 60 315 žádostí. Samotné podání žádosti ovšem neznamenalo automatický odchod do starobní penze, nýbrž pouze výpočet výše starobního důchodu, pročež se počet penzistů v 1. čtvrtletí roku 2023 dokonce propadl o 7 900 lidí. V celkovém počtu důchodců se vlna žádostí projevila nejvíce ve 3. čtvrtletí roku 2023, kdy počet lidí pobírajících předčasný důchod narostl o 19 475.

Graf 9 – Srovnání žádostí o starobní důchod a změn v (předčasných) důchodech

počet došlých žádostí za dané čtvrtletí jako součet měsíčních dat, změna počtu lidí jako rozdíl čtvrtletních údajů

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení

Parametrické změny v důchodové reformě

Důchodová reforma přinesla mimo jiné změny ve výpočtu mimořádných valorizací nebo zpřísnění podmínek u předčasných důchodů. Zatímco většina schválených úprav se ve vyplácených důchodech projeví až v průběhu dalších let, vliv parametrických změn valorizačního vzorce lze pozorovat již nyní.

Valorizační vzorec má dvě složky: růst reálných mezd a inflaci. První změnou bylo snížení váhy růstu reálných mezd z jedné poloviny na jednu třetinu, čímž se vzorec vrátil ke svému původnímu znění, podle kterého byly důchody valorizovány naposledy v lednu 2017. V nejbližších letech se ale tato revize ve výši valorizace neprojeví. Zákon stanovuje, že dokud se reálné mzdy nevrátí na svou úroveň z roku 2021 (v Grafu 10 tečkovaně), bude do valorizačního vzorce vstupovat pouze inflace. K dorovnání by mohlo dle jarní prognózy České národní banky dojít nejdříve v roce 2027, což by se projevilo v řádné valorizaci od ledna 2029.

Graf 10 – Vývoj reálné mzdy

indexováno rok 2021 = 100

Zdroj dat: Český statistický úřad, prognóza České národní banky

Druhá změna se týkala zohlednění inflace. Původní valorizační vzorec počítal vždy s vyšším ze dvou posuzovaných ukazatelů inflace: celkového CPI a CPI pro domácnosti důchodců (Graf 11 a 12). Nově se valorizace řídí jen tzv. důchodcovskou inflací. Naposledy se celkové CPI místo důchodcovského CPI použilo pro mimořádnou valorizaci v červnu 2022, nicméně v posledních měsících se indexy vyvíjely přibližně stejně.

Graf 11 – Srovnání indexů spotřebitelských cen v čase

meziroční růst v %

Zdroj dat: Český statistický úřad

Graf 12 – Srovnání indexů spotřebitelských cen

váhy v ‰ spotřebního koše v roce 2021

Zdroj dat: Český statistický úřad

Závěr

Změny v oblasti starobních důchodů v posledních letech významně ovlivnily jak výdaje státu, tak i životní úroveň samotných důchodců a důchodkyň. Zavedení výchovného přispělo (18,8 mld. Kč ročně, 0,2 % HDP) ke snížení rozdílu mezi průměrnými důchody žen a mužů. Úprava mimořádné valorizace z června 2023 naopak znamenala výraznou úsporu pro veřejné finance (přibližně 30 mld. Kč ročně, 0,4 % HDP). Navzdory tomu průměrný starobní důchod celkově od roku 2019 rostl rychleji než cenová hladina i průměrná nominální hrubá mzda. Důchodová reforma sice upravila valorizační vzorec, ale její plný dopad se projeví až v dalších letech.