Na světových akciových trzích se začíná prosazovat nový trend, který může výrazně ovlivnit chování investorů. Velké primární úpisy akcií (IPO) se nově dostávají do významných burzovních indexů mnohem rychleji než dříve. Tento krok zvyšuje poptávku po nových titulech, protože je musejí nakupovat pasivní fondy a ETF kopírující složení indexů.
Ještě donedávna musely nově obchodované společnosti čekat na zařazení do indexů i několik měsíců. To se ale mění. Poskytovatelé indexů, například FTSE Russell, Nasdaq nebo Solactive, zavádějí pravidla, díky nimž mohou být velké společnosti zařazeny už během několika dnů nebo týdnů od vstupu na burzu. Cílem je využít období největšího zájmu investorů i médií. MSCI už podobný mechanismus pro velké emise nabízí, zatímco společnost S&P zatím zůstává u konzervativnějšího přístupu.
Vedle rychlejšího zařazování se upravují také pravidla týkající se podílu volně obchodovaných akcií. Někteří správci indexů podmínky zmírňují, jiní naopak umožňují novým titulům získat v indexech vyšší váhu. Výsledkem je ještě silnější vliv velkých IPO na celkovou strukturu indexů.
Právě pasivní fondy představují hlavní motor poptávky po nových akciích. Jakmile se společnost stane součástí indexu, fondy sledující jeho vývoj musí její akcie nakoupit bez ohledu na aktuální ocenění. Pokud je navíc na trhu k dispozici jen omezené množství akcií, může tento technický efekt vyvolat prudký růst ceny během velmi krátké doby.
Takový vývoj však nemusí odrážet skutečnou hodnotu firmy. Trh často potřebuje delší čas, aby správně ocenil podnik, který právě vstoupil na burzu. Historie ukazuje, že i známé společnosti po IPO procházely výraznými cenovými výkyvy, než investoři našli jejich reálnou hodnotu.
Samotné zařazení do indexu proto automaticky neznamená atraktivní investiční příležitost. Pasivní fondy jsou při nákupech vázány pravidly indexu, zatímco aktivně řízení portfolio manažeři mohou vyčkat na příznivější cenu nebo postupně budovat své pozice podle fundamentální analýzy.
Dalším tématem je rostoucí koncentrace globálních akciových indexů. Pokud budou mezi novými emisemi převažovat především velké americké technologické společnosti, jejich význam v indexech dále poroste. To může znamenat vyšší expozici vůči jednomu sektoru a omezení skutečné diverzifikace portfolia.
Investoři proto stále častěji zvažují širší regionální rozložení investic a nespoléhají pouze na automatickou strukturu indexů vážených podle tržní kapitalizace.
Společnost Fidelity upozorňuje, že dopad velkých IPO nebude u všech fondů stejný. Dividendové nebo fondy zaměřené na menší společnosti budou změnami ovlivněny jen minimálně, protože nové emise obvykle nesplňují jejich investiční kritéria. Naopak ETF navázané na široké americké indexy mohou nové společnosti zařazovat velmi rychle.
Podle Fidelity právě současné změny zvyšují význam aktivní správy portfolia. Zatímco pasivní investoři musejí reagovat automaticky podle pravidel indexů, aktivní správci mohou vyhodnotit rizika, ocenění společnosti i vhodný okamžik pro vstup na trh.
Nastupující vlna mega IPO tak přináší nejen nové investiční příležitosti, ale také mění fungování kapitálových trhů. Rychlé zařazování do indexů podporuje silné přílivy kapitálu do nových akcií, zároveň ale může krátkodobě zkreslovat jejich cenu. Pro investory proto bude stále důležitější pečlivě zvažovat načasování nákupů a nespoléhat pouze na mechanické pohyby trhu.