Prezident Petr Pavel vetoval kontroverzní novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která měla výrazně změnit způsob hospodaření státu s veřejnými financemi. Podle hlavy státu návrh představuje riziko pro dlouhodobou stabilitu veřejných financí a zároveň omezuje kontrolní pravomoci Poslanecké sněmovny ve prospěch vlády.

Vetovaný zákon nyní poputuje zpět do Poslanecké sněmovny, která může prezidentovo veto přehlasovat. Novela přitom před dvěma týdny prošla díky hlasům vládní koalice, která odmítla úpravy navržené Senátem.

Jednou z nejvýznamnějších změn mělo být prodloužení možnosti navyšovat výdaje na obranu nad schválený rozpočtový rámec až do roku 2036. Zároveň by se výdaje přesahující dvě procenta hrubého domácího produktu nezapočítávaly do stanovených výdajových limitů. Stejný princip měl platit také pro strategické infrastrukturní projekty.

Pavel upozornil, že novela vytváří prostor pro výraznější financování státních výdajů prostřednictvím dluhu. Podle něj musí být pravidla veřejných financí nastavena tak, aby chránila nejen současnou ekonomickou situaci, ale také budoucí generace. Pokud stát usnadní další zadlužování, důsledky podle prezidenta nakonec ponesou daňoví poplatníci.

Další výhrady prezident směřoval k posílení pravomocí vlády. Novela by totiž v určitých situacích umožnila kabinetu překročit schválený rozpočet až o deset procent na základě doporučení Bezpečnostní rady státu, aniž by bylo nutné získat souhlas Poslanecké sněmovny. Právě tento bod dlouhodobě kritizovala i opozice, která varovala před oslabením parlamentní kontroly a možným růstem státního dluhu.

Prezident rovněž poukázal na ustanovení, které by podle něj posílilo postavení ministerstva financí vůči některým nezávislým institucím. Zákon by umožnil měnit jejich hospodaření na základě vzájemné dohody, přičemž podle Pavla není postavení obou stran rovnocenné. Obává se proto, že ministerstvo financí by mohlo získat příliš silný vliv například vůči Kanceláři prezidenta republiky, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Ústavnímu soudu, Veřejnému ochránci práv nebo Národní rozpočtové radě.

Prezident zdůraznil, že nezpochybňuje význam investic do obrany, dopravy ani energetiky. Podle něj však musí být financovány transparentně, při dodržení jasných pravidel a pod demokratickou kontrolou, která je nezbytná pro důvěru veřejnosti v hospodaření státu.

Ministryně financí Alena Schillerová kritiku dlouhodobě odmítá. Opakovaně uvedla, že novela sama o sobě nezvyšuje schodek státního rozpočtu a vláda nadále počítá s udržením deficitu veřejných financí pod hranicí tří procent HDP. Podle ministryně navíc současná pravidla neumožňují sestavit státní rozpočet efektivně a přijatá novela představuje jediné rozumné řešení.

Prezident Petr Pavel využil právo veta potřetí od svého nástupu do funkce. O osudu zákona nyní znovu rozhodnou poslanci, kteří se po parlamentních prázdninách mají sejít na konci srpna. Pokud se vládní koalici podaří získat dostatek hlasů, může prezidentovo veto přehlasovat a novela vstoupí v platnost.